Přeskočit na hlavní obsah

letem naším létem

Přiznávám, léto uteklo, aniž bych vůbec otevřela blog. Přitom tolik krásných zážitků! Ale právě proto jsem tu nebyla. 

Byla jsem totiž hodně někde, jak by řekla Jolanda. Někdy s mužem i dětmi... 

"Tvařte se všichni šťastně!"

Někdy jenom s dětmi (to byla ta intenzivnější část prázdnin)... 

...občas jsme taky viděli velký špatný...


Tyhle fotky od sebe dělí jen tři dny. Naštěstí ani jedna noha nebyla zlomená.

Ale hlavně jsem toho hodně viděla a zažila. Třeba jsem se zúčastnila turnaje v hospodském kvízu a náš tým si vůbec nevedl špatně!



Postavila jsem si stánek a jezdila s ním po trzích. Mluvila se spoustou zajímavých lidí a viděla hodně nových míst. 



Spala jsem v autě. Sama, s jedním dítětem i s oběma. Na horách, u vody i ve starém sadu pod Milešovkou, kde jsme s Maruškou pozorovaly perseidy na půlnoční obloze.


Sedalo si na mě různý ptactvo a hmyz.


Skočila jsem si se svým milým přes oheň.
S mou nejlepší kámoškou jsme si nad dalším ohněm opekly špekáčky jako za našich školních let. Akorát to víno jsme už pily lepší.

Vína jsem vůbec vypila v létě nějak hodně. Piva taky! Čím víc dětí, tím víc pití.


Dokázala jsem polít dort (který mi upekla sousedka) zrcadlovou polevou (kterou mi uvařila sousedka).
V Lokti, se siluetou hradu v pozadí, jsem viděla parádní show kapely Queenie. A Maruška dostala trsátko od kytaristy! Málem si z toho cvrkla blahem. Pak jsme všichni promokli na kost teplým letním deštěm.

Jo a přestala jsem si vytrhávat takový ty ojedinělý šedý vlasy, protože už nejsou ojedinělý. A přestalo mi to vadit!

Jak říkám, krásný léto to bylo, nabitý zážitky a jedno z nejhezčích za poslední roky. A proto jsem tu nebyla. Ale teď už zpátky do režimu, a já se na to těším. Dílna je plná materiálu, diář objednávek a Maruška ve čtvrtek nakráčí do 4. třídy. Tak uvidíme, co nám tenhle další školní rok přinese. Jak se máte vy? 

Krásný zbytek léta moji milí! 


Komentáře

  1. Krásně jsem si početla a krásné léto jste měli! Spací auto je dokonalé. U nás letos taky dobrý, až si říkám, že jestli to není tím, že po loňském nic moc létě jsem se letos fakt snažila, aby to letos stálo za to. Zdravím do Loun z Moravy!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jani! Jsem ráda, že sis léto užila a mávám na Moravu! Tam se s Kubou ještě taky chystáme na nějaký přespávací výlet, než nás zima vyžene z auta :-)

      Vymazat
  2. Aničko, Ty jsi akční !!! Máš plno krásných zážitků, viď. Na spací auto si pamatuju, jak jste v něm s Maruškou spaly. Já jsem byla letošní léto šest týdnů pryč - hlídala jsem různě vnučky, psy, známým barák... Týden na dovolené... A léto bude fuč. Ale jo, u mě dobrý. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni, vzala jsem si k srdci tvoje heslo, že zážitky nemusí být vždy dobré, hlavně že jsou intenzivní :)) a to letos teda vážně byly! Ale většinou teda zároveň i fajn, až na pár pohotovostí a podobných radostí. Léto mi fakt uteklo a koukám, že tobě taky! To je ale dobře. Už se těším na čaje, svíčky a ten pocit, že o nic nepřicházím, když si doma čtu, protože venku prší.

      Vymazat
  3. Aničko, je vidět, že jste se měli krásně))) Fotky máš nádherné. Přeji krásné zářijové dny. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evičko děkuju a přeju klidný a pozvolný rozjezd školního roku! :)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda