Ne, nemáme psa. A protože ho ani nechceme (zatímco Maruška klasicky jo), je tohle můj kompromis: chodíme občas venčit do útulku. Vlk se nažere (psi taky, protože s sebou vždycky vezem nějaký krmení) a koza zůstane celá. A ještě to má výchovný rozměr. Myslela jsem si, že tam přijdete a dostanete navoněnýho pejska, kterej vám bude ťapat spořádaně u nohy. No, tak takhle psi z útulku fakt nevypadají. Naše poslední dvě svěřenkyně byly máma se štěnětem, odebraný z nějaký hrozný množírny. Oba psi špinaví, smradlaví na dálku a srst smotanou do dredů, oba naprosto neschopný chůze na vodítku. I když lidi z útulku dělají maximum, z takhle zbědovaných chudinek prostě přes noc roztomilýho a socializovanýho pejska nevykouzlí. Každopádně to za to stojí, už jen proto, že se dostanou na chvíli mimo kotec a pak taky pro ten výchovný efekt. Maruška vidí, jak vypadají zvířata, o který se nikdo nestaral a jak velká zodpovědnost je péče o psa. Pokud byste pro tyhle psí holky a jim podobný chtěli něco ud