Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2019

na Říp a na Okoř

Ten nádherně teplý a slunečný prodloužený víkend jsme strávili venku. Na Řípu byl provoz jak v centru Prahy, na Okoři o něco lepší. Ale obojí bylo super, díky tomu neskutečnýmu počasí! Víkend byl plný i zajímavých setkání. V sobotu odpoledne s kamarády a jejich česko-kanadskými příbuznými a super oběd v pro nás nově objevené restauraci Dvůr Perlová voda v Kostelci nad Ohří (kousek od Libochovic). Kdo to máte do těchto končin blízko, určitě stojí za návštěvu!  Hustá mlha se zvedla až odpoledne, když jsme dorazili k Řípu. Shora jsme to ale měli parádní. A v neděli jsem na Okoři potkala kamaráda, kterého jsem vždycky měla hodně ráda, ale posledních 14 let se mi tím, jak se naše životy ubíraly jinudy, ztratil neznámo kam. A zrovna před týdnem jsem si na něj vzpomněla, kde je mu asi konec, jak se má, co dělá. Není na sítích, nikdo z bývalých spolužáků o něm nic moc neví... říkala jsem si, že ho sotva už někde objevím. A pak si stojím v rozvalinách Okoře a !!! 

před & po: můj pracovní kout

S notebookem u stolu v kuchyni, to byla vždycky taková moje klasika. Teď jsem ale našla ideální prostor pro nerušenou, soustředěnou práci. Tedy za předpokladu, že je Maruška ve škole: místo v dětském pokoji, s nejhezčím výhledem na středohoří a se spoustou denního světla. Sedím si tu v patře jako v orlím hnízdě a koukám se na střechy domů i daleko do kopců. Neruší mě tu pohled na linku a myšlenky, co musím udělat, připravit, koupit, uvařit... jsem tu prostě odříznutá od těch domácích věcí. Kdo někdy pracoval z domova, tak ví. Výhled je pokaždé jiný, závisí na roční i denní době a na tom, jestli je zrovna před bouřkou, mrzne nebo je krásný den. Pokaždé to ale stojí za to. Ta sopka uprostřed je Oblík, trojkopec vlevo pak Raná, ráj pilotů a hlavně paraglidistů. Všechny tyhle kopce a kopečky Středohoří jsou magický, ať už jste na nich, nebo na ně jen koukáte z okna. Nápad na jednoduchý až minimalistický psací stůl se v tomhle pokoji nabízel už od začátku – u stěn totiž z ně

dýňová neděle a podzimní předzahrádka

Dělníci, kteří nám předělávali koupelnu, nechali po sobě v předzahrádce, kde si míchali beton a řezali dlažbu, neskutečný bordel. Včerejší uklízení jsem proto vzala z gruntu a rovnou jsem i přidala pár podzimních truhlíků a kytek. Takhle si tu se sousedkou pijeme kafe. Ona na lavičce, já na schodech. Zavedly jsme si tuhle tradici, když byly naše děti malé a my chtěli mít pod kontrolou, kdyby vyběhly z domu na ulici. Teď už jsou velké, ale kafe před domem nám zůstalo. Nelezeme si takhle do našich bordelů a návštěvy se neprotahujou na hodiny. Je to prostě ideální! Taky jsem vytáhla ze sklepa květináče z březové kůry, které jsme s Maruškou loni dělaly pro Marianne Bydlení (postup tady ). Zabydlel se v nich vřes a domácí štěstí. To jsem si koupila nově, tak jsem zvědavá, jestli u nás vydrží.  Snad jo. Vyřezávání obličejů do dužiny mě moc nebaví, a tak jsme letos zkusily udělat pár dírkovaných dýní, kterých je plný Pinterest. Budete na ní potřebovat aku vrtačku, vrtáky v různé šíř

kdo je pilina a kdo hoblina?

Tady nás máte. Jsme dvě, jedna malá pilina a jedna velká hoblina. Bez piliny by nebyla hoblina. A naopak. Moje dcera Maruška mě přiměla spoustu věcí přehodnotit a taky mě dokázala vrátit do dětství. Do té kouzelné doby, kdy byl čas nekonečný a neexistovaly žádné limity, kromě vaší vlastní fantazie. To jsme my. Malá pilina a velká hoblina. I když na to barevně moc nevypadáme, jsme svoje. Pořád spolu něco vyrábíme a pojaly jsme pocit, že vás o to nemůžeme ochudit! Když byly Marušce asi dva, vyrobila jsem jí kuchyňku na hraní ze staré skříňky pod televizi a zjistila jsem, že mě to hrozně baví. Pak se zrodil nápad na kuchyňku a krámek 2v1, začala jsem kreslit plánky, vyrábět makety a hledat někoho s CNC frézkou. Postupně mi docházelo že dávat věcem denní potřeby tvary, barvy a vzory , je to, co chci dělat. A tak se z naší dvojky mámy a dcery stalo tvůrčí duo. Vyklidila jsem jednu velkou sklepní místnost, která nově dostala honosný název dílna a postupně jsem začala nakupovat pily, n