Loni jsem tu psala, jak bychom s Maruškou rády jezdily na výlety, nevázaly se na ubytování a spaly v autě, a taky jsme si to tehdy na jednu noc vyzkoušely. Bylo to fajn, ale naše oktávka na to přeci jen nebyla dělaná. Letos nám ale do rodiny náhodou přibyl pickup Arnoštek. A s jeho rozměry, hlavně výškou, už se dá trochu něco vymyslet. A tak mi na velikonoční pondělí ruplo v bedně a rozhodla jsem se, že v pátek prostě vyrazíme na první cestu, děj se co děj!
Za těch pár dní jsem dala dohromady konstrukci, která se rozloží přes sklopená zadní sedadla a objednala na ní matraci na míru. A protože na všech nomádských cool webech píšou, že nemáte nic řešit a prostě jen vyrazit (ostatní nějak dopadne), tak jsme teda vyrazily.
Přes Bezkempu jsme si zarezervovaly stání někde mezi Úštěkem a Českou Lípou, na oplocené louce (přece jenom dvě holky samy) a s krásným výhledem do kopců a fakt jsme v noci na sobotu spaly v autě!
Ještě to není hotový, ale ležet už se tu dá dobře.
Noc byla úplně v pohodě. Čekala jsem nepohodlí, ale nekonalo se. Zabalený do péřových spacáků, s ohřívacíma lahvema v nohou a na matraci z paměťový pěny, jsme si ležely jak v pokojíčku. A to ráno!
Vidíte srnky?
Fakt to má něco do sebe.
Po celodenním courání po kokořínských lesích a lezení po skalách jsme si daly večeři v hospůdce a poseděly se sousedy z dalších dvou aut (vedle velkých obytňáků vypadal Arnoštek dost chudě), kteří na louku v sobotu přibyli.
Maruška je doma všude, v autě i v místní hospůdce.
Skály, skály a zase skály... miluju Kokořínsko.
My holky, co spolu jezdíme
Stačí sejít z turistických tras a narazíte na trampské přístřešky. V místních lesích je jich spoustu, někde i celé chaty. Kdo přijde, ten spí. Nenechá po sobě nic, jen uhašený ohniště a čerstvou zásobu dřeva.
A zápis v "ožraláku."
Tyhle Svijany mi tolik chutnaly!
Večer ale dost přituhlo a v noci měly být jen dva stupně, a tak jsme se, i přes to, že jsme měly zaplacenou ještě jednu noc, nakonec rozhodly v deset večer dát přednost teplý sprše a posteli doma.
A taky nás dost obtěžoval syn majitele, kterej s přibývajícíma pivama byl čím dál tím vlezlejší. Jasně, protože když se ženská vydá někam sama bez muže, tak má asi napsáno na čele, že je single a na lovu, a celá nadržená čeká na prvního ožralu, kterej kolem ní projde.
Ale tak mám, co jsem chtěla. Kdybych se podobných věcí bála, nemohla bych nikam. A nic bych nezažila.
Takže tímto je sezóna dobrodružných výletů zahájena!
Na fotce jsou tři děti. Najdete je?
Poslední chvíle na super místě, než nás zima a vlezlej otrapa vyhnali.
Aničko, zdravím. No to byl bezva holčičí výlet, jseš akční a Maruška má zážitky ! Já budu mít pár holčičích dní s přítelkyní mého syna, syn jede s kamarádem na Island a tak pojedu k naší Jani. Těším se jen trošku, protože vždycky když se těším na něco hodně, tak se něco po..re. Zdraví Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Ahoj Leni, holčičí víkendy prostě musí být. A ten tvůj se určitě povede! :-)
VymazatTo je krása, letos mám předsevzetí, že fakt začnu jezdit autem, protože takový výlet, to by se mi líbilo! Jinak, děti na fotce jsem nenašla. A trampská osada je fascinující.
OdpovědětVymazatJani, těch osad je tam spoustu, nejstarší už přes sto let starý. Je to kouzelný. Určitě vyraž, ta svoboda je krásná :) moc zdravím!
Vymazat