Přeskočit na hlavní obsah

doba lednová

Dlouho jsem nepsala. Nejdřív protože Vánoce, a všechen ten šrumec okolo, a pak prostě nějak nebyla nálada. Dny se tak podivně rozplizly ve svojí jednotvárnosti. Každý den stejný: ráno vypravit Marušku do školy, pak domů, na procházku s kočárem, domů vařit, uspat Kubu, do dílny nebo něco udělat doma, mezitím zas pro Marušku. Ve dveřích si jenom vyměnit základní informace s mužem. Odpoledne  nekonečný buzerování dětí. Pojď sem, nedělej to, netahej za to, spadne to na tebe. Ukliď si pokoj, udělej si úkoly, jdi hrát na piano, nebuď pořád na mobilu. 

Už mě to zmáhá!

Na okně mi vykvetla myrta. Vypadala už, že to zabalí, ale pak se obalila květy a novými lístky. Snad do léta přežijeme všichni i s myrtou.

Do toho teď máme všichni čtyři covid. Vím, vím, je to trapný, pořídit si ho až teď, když už ho má úplně celej národ. 

Takže do sebe doma narážíme a těšíme se, až to všechno skončí, Maruška půjde do školy a Erik do práce. 

Ale máme i svoje malý radosti. 

Hrajeme hry. V sobotu poker, včera Carcassone. Postavili jsme hodně věcí z lega, složili všechno puzzle a udělali jsme město ze všech hraček, co Kuba dostal k Vánocům: s vláčkodráhou, silnicí s autíčkama a značkama, farmou se zvířátky i zoo s dinosaury. 

Na Netflixu se objevila třetí řada Po životě. Na to jsme čekali celou zimu! Akorát je to ještě smutnější než ty dvě předchozí řady. A to jsme teprve u třetího dílu, tuším, že to ještě nabere obrátky. Nebo oprátky? 

I když zasmějete se taky, to zase jo. Ricky je prostě nepřekonatelnej.

No dobře, ale teď už mě zas pusťte ven, prosím!

Štítky:

Komentáře

  1. Jana26. ledna 2022 v 3:40

    Hele, kdo nemá covid, jakoby nebyl. Však za pár let se bude vzpomínat na pandemii, a představ si, jak by bylo trapné přiznat, že jste si tím neprošli!!! S přežíváním zimy to jinak máme úplně stejně. Ale už plánuju nákupy semínek! Tak šťastný a brzký konec izolace a pevné nervy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anna Černotová11. února 2022 v 9:21

      Ahoj Jani, díky, izolaci jsme přežili, ale bylo to něco. Ta ponorka :) Taky už si plánuju, co letos udělám na zahradě. Moc toho teda nebude, ale to, co bude, si užiju :) Krásný dny!

      Vymazat
  2. BabiLenka28. ledna 2022 v 1:13

    Aničko, trefně jsi to popsala ! Neboj, myslím, že je to teď ve většině domácností hodně podobné... Přeju Ti, ať jste brzy v cajku. Ahoj Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro
3 komentáře
Další informace

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda
6 komentářů
Další informace

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath
6 komentářů
Další informace