Přeskočit na hlavní obsah

diy: domeček na klíče

Minulý týden vyšel v Blesk Hobby tenhle můj postup, který jsem připravovala ve spolupráci se značkou Fieldmann. Už bych na něj skoro zapomněla, protože jsem to fotila někdy v létě, ale když už mi ho skvělá Maruška z Fieldmannu připomněla, mám pro vás jeho rozšířenou verzi. Pokud se chcete trochu naučit s přímočarou pilkou a zároveň si vyrobit něco pěkného, tohle je pro takový to domácí žvýkání na začátek ideál.



Co budete potřebovat: 

 • Přímočarou pilku
 • Kousek dřeva - spárovku nebo prkýnko, já použila odřezek plotovky
 • Brusnou houbičku nebo šmirgl papír
 • Tužku, pravítko, štětec
 • Barvy - použila jsem akrylové barvy a akrylové fixy
 • Samozávrtné háčky a očka



Začněte tím, že si na prkýnko předkreslíte obrysy domečků. Doporučuju spíš nepravidelné tvary, pro případ, že by vám pilka trochu ujela. Nebude to pak poznat, bude to zkrátka vypadat jako záměr. Nekreslete jen samotné obrysy domečků, ale rovnou celé řezy.


Teď můžete začít řezat. Důležité je si prkýnko opravdu dobře upevnit, jinak se rozvibruje a pilka vás bude kopat. Použijte svěrák nebo truhlářské svěrky. Určitě to neudržíte jen tak v ruce.


Počítejte s tím, že ze strany, ze které řežete (ta co na ní máte předkreslené čáry) bude řez trochu chlupatý, ale nebojte, z druhé strany bude dokonale hladký. Při rovných řezech, jako máte tady, se můžete nechat krásně vést laserovým paprskem. Myslela jsem si, že je to tak trochu zbytečnost, protože třeba u pokosové pily ho nepoužívám, ale nakonec jsem ho ocenila.


A takhle to vypadá, když máte dořezáno. Pár pěkných, čistých odřezků si schovejte, ještě je budete potřebovat. 


Teď vezměte jemnou brusnou houbičku nebo šmirgl a hrany trochu obruste.


Domky nabarvěte akrylovými barvami. Pro efekt patiny namočte do barvy štětec jen malinko a pak barvu téměř nasucho roztírejte tak, aby nepokryla celou plochu, ale zůstaly patrné tahy štětcem.


Natřenou a zaschlou barvu velmi jemně zbruste. Pak se můžete pustit do detailů na domečcích. Ty jsem namalovala akrylovým fixem, na šedé a žluté jsem vzala nejtenčí štětec, namočený do barvy.


Až vám to celé pěkně uschne, vezměte samozávrtné háčky a zašroubujte je do dřeva. Chcete-li je rozmístit pravidelně, nejdříve si odměřte rozestupy a udělejte si znamínka tužkou.


A teď se vrátíme k odřezkům a uděláme si z nich barevné rozlišovače na klíče. Prostě je jen natřete libovolnou barvou (dobře budou vypadat neonové), nechte uschnout a pak do nich zavrtejte malá očka.


No a takhle nám to teď doma visí na dřevěné stěně. Celé jsem to připevnila těmihle Tesa proužky, takže to byla fakt rychlovka bez vrtání. Používám je doma na hodně věcí, drží opravdu pevně, unesou i větší váhu a když je potřebujete sundat, jde to lehce.


Jestli máte v tom předvánočním šrumci ještě čas a chuť něco vyrábět, může to být fajn dárek. U nás všichni lehli s angínou, takže omezuju přípravy na to nejnutnější a jinak spíš odpočíváme. Přeju vám úspěšné zvládnutí cílové rovinky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath