Přeskočit na hlavní obsah

na skok v Annabergu

Ráda si dělám výlety s Maruškou, jen my dvě. Nikdo (rozuměj chlap) nám neorganizuje den, neprudí, když se zastavíme u výloh nebo v cukrárně, nehoní nás. Máme prostě svojí pohodičku. Tenhle víkend jsme doma osiřely, a tak jsme se vydaly na odpolední výlet do saského města Annaberg-Buchholz.



Útulná kavárna s výhledem na náměstí, uvnitř světlo a teplo, venku děšť a zima – tady nám dvěma, povalečkám kavárenským obecným, bylo prostě báječně.  

Annaberg byl vždy centrem Krušných hor. Je to pěkné okresní městečko, plné památek, kostelů a muzeí. V pohodě tu zaparkujete ve velkých podzemních garážích přímo v centru (parkovné levnější než u nás v Lounech) a můžete se courat. My jsme navštívily Manufaktur der Träume neboli Manufakturu snů – zážitkové muzeum hraček, které mapuje krušnohorskou tradici řezbářství a dřevovýroby. Takže něco pro mě!



Výstava je umístěná ve třech patrech s podtituly Vidět, Dělat a Žasnout a je fajn, že všechna vyprávění do sluchátek a videa jsou k dispozici kromě němčiny a angličtiny i v češtině.



Preciznost a detailnost řemeslného zpracování vás okouzlí.








Po muzeu jsme si poseděly v noblesní kavárně na náměstí a prošly si uličky a hornický kostel. Byl zrovna večer světel, svátek, kdy všechny obchody jsou slavnostně nazdobeny a otevřeny dlouho do večera, v ulicích hraje hudba a stánkaři prodávají místní podzimní speciality – dýňové koláče, vína, nejrůznější druhy klobásek a spoustu dalších dobrot.



Výhled z muzejní terasy do ulic městečka i na vesničky rozeseté po okolních kopcích.

V Annabergu je kromě Manufaktury snů ještě několik super míst, která stojí za to vidět, třeba krušnohorské muzeum se stříbrným dolem nebo technické muzeum s plně funkčním hamrem. Takže se sem určitě ještě vrátíme.



Pokud byste se do Annabergu chtěli vypravit, třeba na krásný adventní trh nebo tradiční hornický průvod, všechno důležité najdete na stránkách města, a to i v češtině.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí d...

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do R...

co všechno se dá stihnout...

... za jeden víkend?  Odvolit (jen já, protože Erik je Slovák). Rozebrat kuchyňskou linku a nadávat ve čtyřech jazycích (Erik). Pobalit brusle, oteplovačky, čepice, rukavice, šály a svetry, tablety, mlíčka, plínky a autíčko i s popelářem a vyklidit pole směr jih (já + děti). Vyměnit podlahu v kuchyni a obýváku (náš skvělý pan Malát s Erikovou asistencí). Jít na vycházku zámeckým parkem se čtyřmi vodítky, třemi alpakami, dvěma dětmi a jedním malinkatým štěnětem border kolie. Masopustní průvod! :) Zleva: Diego, Esmeralda, Maruška a Bella. Moje oblíbené lamy. Naplánovat si trhy, kreativní dílny a novou řadu suvenýrů a dřevěných šperků na blížící se turistickou sezónu. Dát si opulentní anglickou snídani. Sejít se s věrnými zákaznicemi a spontánně si s místními připít v hosdpodě na výsledek voleb.  Stát poprvé v životě na bruslích (Kubíček). Nechat si přejet dva prsty bruslí a zakrvácet zámeckou kavárnu (Maruška). Přijet domů s obvázaným dítětem a radovat se z nové podlahy. ...