Mám pocit, že se ve všem po svátcích jen nějak plácám. Nic se mi pořádně nechce. Místo práce prokrastinuju čtením bulváru, brouzdáním po eshopech a nějak nevím, kde začít.
Odjet na dva dny na hory byl proto asi docela fajn nápad, protože když už nejsem schopná s ničím pořádně pohnout, alespoň si provětrám hlavu a dopřeju Kubíčkovi trochu srandy s mámou na čerstvým vzduchu.
Ježíškovu cestu jsme šli už stokrát, ale to vůbec nevadí. Pokaždé tam přibude něco nového a i kdyby ne, je tam prostě krásně.
Včera jsme si jí užili skoro bez sněhu (sáňky chvílema dost dřely), zato nádherně zalitou sluncem. Dneska ráno obráceně – bílo jak v pohádce a chumelilo a chumelilo. A bez lidí, ty se sem s prvníma vločkama teprve začínají sjíždět. Což místním fakt přeju, protože nemají tržby a už to prý začínalo být vážný. Tak snad se zima vrátila, já bych si ještě pár ledových týdnů klidně dala, i tady u nás v podhůří.
Aničko, opravdu boží výlet ! Se sněhem je ta zima hned hezčí a moc vám to s Kubíčkem sluší, má prima batoh. Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Ahoj Leni, děkuju. Batoh je plnej autíček! Musí s náma jezdit všude.
VymazatTak Marušku jste vyhnali do offline chaty a sami si užíváte? Pěkně, no :-) Sníh závidím, nás to minulo a moje dítě v Beskydech místo lyžování courá po lesích a dělá binec na chatě.
OdpovědětVymazat