Přeskočit na hlavní obsah

na Božák a zpátky

Mám pocit, že se ve všem po svátcích jen nějak plácám. Nic se mi pořádně nechce. Místo práce prokrastinuju čtením bulváru, brouzdáním po eshopech a nějak nevím, kde začít. 
Odjet na dva dny na hory byl proto asi docela fajn nápad, protože když už nejsem schopná s ničím pořádně pohnout, alespoň si provětrám hlavu a dopřeju Kubíčkovi trochu srandy s mámou na čerstvým vzduchu. 
Ježíškovu cestu jsme šli už stokrát, ale to vůbec nevadí. Pokaždé tam přibude něco nového a i kdyby ne, je tam prostě krásně. 
Včera jsme si jí užili skoro bez sněhu (sáňky chvílema dost dřely), zato nádherně zalitou sluncem. Dneska ráno obráceně – bílo jak v pohádce a chumelilo a chumelilo. A bez lidí, ty se sem s prvníma vločkama teprve začínají sjíždět. Což místním fakt přeju, protože nemají tržby a už to prý začínalo být vážný. Tak snad se zima vrátila, já bych si ještě pár ledových týdnů klidně dala, i tady u nás v podhůří. 
Stejný výhled, včera odpoledne a dneska ráno. 

Bylo to boží. Teda Boží!

Komentáře

  1. Aničko, opravdu boží výlet ! Se sněhem je ta zima hned hezčí a moc vám to s Kubíčkem sluší, má prima batoh. Pozdravuju, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni, děkuju. Batoh je plnej autíček! Musí s náma jezdit všude.

      Vymazat
  2. Tak Marušku jste vyhnali do offline chaty a sami si užíváte? Pěkně, no :-) Sníh závidím, nás to minulo a moje dítě v Beskydech místo lyžování courá po lesích a dělá binec na chatě.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

co všechno se dá stihnout...

... za jeden víkend?  Odvolit (jen já, protože Erik je Slovák). Rozebrat kuchyňskou linku a nadávat ve čtyřech jazycích (Erik). Pobalit brusle, oteplovačky, čepice, rukavice, šály a svetry, tablety, mlíčka, plínky a autíčko i s popelářem a vyklidit pole směr jih (já + děti). Vyměnit podlahu v kuchyni a obýváku (náš skvělý pan Malát s Erikovou asistencí). Jít na vycházku zámeckým parkem se čtyřmi vodítky, třemi alpakami, dvěma dětmi a jedním malinkatým štěnětem border kolie. Masopustní průvod! :) Zleva: Diego, Esmeralda, Maruška a Bella. Moje oblíbené lamy. Naplánovat si trhy, kreativní dílny a novou řadu suvenýrů a dřevěných šperků na blížící se turistickou sezónu. Dát si opulentní anglickou snídani. Sejít se s věrnými zákaznicemi a spontánně si s místními připít v hosdpodě na výsledek voleb.  Stát poprvé v životě na bruslích (Kubíček). Nechat si přejet dva prsty bruslí a zakrvácet zámeckou kavárnu (Maruška). Přijet domů s obvázaným dítětem a radovat se z nové podlahy.   Krásné dva dny