Přeskočit na hlavní obsah

lednový update

Dny běží a jsou hrozně rychlý. Roční období se střídají za okny. Večer padám do postele a myslím jen na to, kolik jsem toho zase nestihla. Vždycky něco pěknýho zažiju, někam jedu, něco vytvořím, a chci si to sem poznamenat. Do svýho deníčku. Ale než se k tomu dostanu, už to není aktuální. Nebo vím, že mi zabere spoustu času hrabat se ve fotkách a rekapitulovat to, a tak to radši pro jistotu neudělám vůbec. 

Prostě asi neumím něco popsat jen rychle a ve zkratce, proto ani tolik nepřispívám na svůj Instagram, což bych asi podle všech marketérů měla. Proto taky pořád nemám eshop, protože fotky mi nepřijdou dost perfektní. 

Když fotím, nasekám jich hrozně moc, aby tam alespoň jedna ta dokonalá byla, jenomže pak už s nima nic dál nedělám, protože prostě nestíhám půl dne vybírat, upravovat, popisovat. 

Profackněte mě někdo, prosím vás!

Jo a všechno krásné v novém roce přeji!

Bilancovali jste? Hodnotili? Plánovali? Vyloženě předsevzetí si moc nedávám, ale tentokrát jsem si slíbila (už zase) že budu trochu víc psát. 

Alespoň teda sem :)



Komentáře

  1. No Ani, vítej zpět! Já když se rozjedu, tak jedu, ale když se občas zaseknu,tak je rozjezd strašně náročný, takže gratuluju, že ses rozjela, teď už to půjde! Jsem zvědavá na novinky a jako eshop? Pojď do toho! Těším se na pravidelné příspěvky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani moje milá, díky, že jsi nezanevřela ani po měsících mého nepsaní. Jsem nastartovaná, tak snad mi to vydrží. A moc gratuluju, jsi hvězda! Tvůj projekt je rozhodně násobně náročnější, než ten můj :) Mávám!

      Vymazat
  2. Aničko, jsem ráda, že jsi zase zpět)))) Ty rozjezdy psaní jsou vždycky náročné. Vydrž !!!! Těším se na další tvoje příspěvky. Přeji krásný a bezproblémový nový rok. Eva

    OdpovědětVymazat
  3. Aničko ahóóój ! Moc Tě zdravím a přeju Ti do nového roku vše nejlepší, ať jsi zdravá a spokojená k tomu. Pá Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Leni, tobě taky všechno dobré a ať nám jde to tvoření od ruky :)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda