na houby

Prý už rostou, tak jsme vyrazili taky zkusit štěstí. Našli jsme přesně DVĚ houby. 

Ale bylo to dobrý. Nadechnout se lesního vzduchu v dešti. Postavit domeček, natrhat jeřabiny a dát si pivo a polívku v super vesnický hospodě.  

Zítra každopádně musíme zas, protože dopoledne s Kubíčkem jsou dlouhý a pracovat se s ním nedá. A hlavně, hlavně prý rostou! To mi ale teda řekněte, kde. 

Jinak podvečery a večery trávím v dílně. Bylo by to super, kdybych už nebyla v pět nebo v šest, když se tam konečně dostanu, fyzicky utahaná a duševně lehce vymletá. Myslela jsem si, že můj druhej džob bude psychorelax, protože budu pracovat hlavně rukama, jenomže ono musíte přemýšlet i při tý ruční práci! Ale ne že bych chtěla kverulovat. Je to boží, dělat si to po svým. A vyrábět věci pro lidi, kteří sami dělají parádní oblečení/dorty/muziku/zážitky. 

Takže krátké foto okénko.

Kinkule šije nádherný oblečení a já díky ní objevuju slow fashion i pro děti. Protože její střihy jsou rostoucí, takže vydrží fakt dlouho a já tím šetřím!

Valentina je naše sousedka, která peče chuťově absolutně vyladěný dorty a cukroví. Hodně jí baví vymýšlet, jak to udělat jinak než ostatní. Do výšky i do prostoru, protože gravitace je pro sraby! Takže se její dorty třeba houpou. Na bukovém stojanu ode mě.

Chodovarka je dechová kapela, a tady bych chtěla říct, že dechovku mám ráda a nestydím se za to. A vůbec, co je špatnýho na polce? A co jinýho je ska, než zrychlená dechovka?

No a pak ty alpaky, to je prostě moje láska. A tak pořád něco vymýšlíme, brože, náušnice, ale třeba i fotokoutek do zámeckého parku... to už brzo!  

Jinak máme takový normální začátek školního roku. Pomůcky, bačkůrky, obaly (dvěstěpadesátsedmformátůasežeňjematkokdechceš), první rýma. Jak jste na tom vy? Už smrkáte? :)