Přeskočit na hlavní obsah

na kurzu kaligrafie

Každý rok si říkám, že začnu s dárkama už v září. Většinou to dopadne stejně, jako letos: ještě pro nikoho nic nemám, ale pro sebe už jsem si objednala dvoje boty a kurz moderní kaligrafie. Což znamená, že teď zase nemám na ty dárky!
Každopádně kurz proběhl v neděli a protože furt něco vyrábim, žejo, řekla jsem si, že prostě nutně potřebuju umět hezky psát. Kurz vedla Tereza Floriánová z Psaní je hraní a trval něco přes čtyři hodiny. Dostali jsme písanku a učebnici, kaligrafické fixy a učili jsme se pěkně od začátku, jako v první třídě: nejdřív jednotlivé tahy, z nich skládat písmena a z nich slova. 
Je to vlastně hrozně jednoduchý, jak jsme se dozvěděli, akorát prostě musíte psát, psát a psát, až se vaše ruka vypíše. A ta abeceda je úplně jiná než ta, kterou jste se učili v první třídě. 
Taky vám to připomíná obligátní fotky z první třídy? Anička v lavici? 

Bylo to moc hezký odpoledne, ale říkala jsem si, že mi to stejně asi nebude platný, protože se to dá naučit jedině pravidelným opakováním. Psát, psát a zase psát. A to se mi nezdálo, že bych si každý den sedla ke stolu a půl hodiny dělala čárky a obloučky. Ale ono to docela jde! Písanku a fixy jsem si dala k pracovnímu stolu a vždycky, když telefonuju, ruka mi automaticky jede po papíře sama. Nevím, jestli to ke svojí práci někdy využiju, ale už jen jako relax je to skvělý. 
Jinak máme takový klasický podzimní dny. Období „Narvi cuketu, do čeho můžeš,“ se plynule přehouplo do „Narvi dýni, do čeho můžeš“. 
Jo a o víkendu bude mít Kuba křtiny, pokud teda do tý doby přestaneme všichni kašlat a smrkat. 

No a v dílně už jedu vánoční objednávky. 
A do Sluníčka už fotíme leden. 

Tak to už je skoro jaro, ne?

Komentáře

  1. Tak krásné křtiny a ať to vyjde! Náš Michal byl taky křtěný v listopadu a taky bylo tak krásně a už to bude 12 let🤦‍♀️ To psaní je bomba, moc se mi to líbí. Já už mám dárků docela dost, i pro sebe, ale kurz žádný, měla bych to napravit. Na druhou stranu, ze školy jsem vyškolená až až, ve všech ohledech. Přeju pěkné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tak co myslíš, vyšlo to? No nevyšlo, žejo 🤦‍♀️ Kuba kašle a Maruška leží s horečkou. Tak já nevim, jestli my si můžeme něco ještě plánovat.

      Vymazat
    2. Nevadí, nevadí, vyjde to příště! A bude líp, u nás je teda hnusně, že by se ani na křtiny nechtělo. Hlavně to zdraví, u nás už se taky (zase) kašle!

      Vymazat
  2. Aničko, já jsem si koupila kaligrafickou písanku, mám ráda hezké nápisy atd. Dárky mám, i zabalené. To mě přineslo velký klid do duše. Ale jsem zas nemocná, se zánětem průdušek. Od ledna jsem skoro pořád nemocná, po covidu... Měj se hezky, zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni, a jak ti to psaní jde? I když že se ptám, tobě jde všechno :) moc přeju brzké uzdravení. Nepamatuju, kdy se u nás takhle marodilo, je to fakt divná doba.

      Vymazat
  3. To je nádhera. Mám kaligrafickou knihu, ale ještě jsem to nezkoušela. Přeji poklidné dny.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoce u nás

Neměli jsme super nazdobenej blogerskej stromek podle posledních nordic trendů. Neměli jsme ani Zero Waste zabalený dárky do šátků. Za úspěch považuju, že se mi podařilo jakž takž udržet uklizenou kuchyň a obývák do Štědrého večera.  A taky dorazit alespoň tak na polovinu setkání a výletů včas. Měli jsme takový obyčejný svátky s dětma, rodičema, sourozencema, švagrama, kamarádama a obvyklým chaosem. Bylo to krásný krásný. A pro Kubíčka poprvý.  Letos jsem maximum předvánočních příprav nechala na druhých. I díky tomu jsme si mohli na Štědrý den místo chystání užít procházku. V okýnku naší oblíbené restaurace jsme si vyzvedli hotové řízky a obalené filety z candáta. To byl nejlepší fígl letošních Vánoc. Příště to udělám znovu. Pak už domů prostřít, dodělat rybí polívku, načančat se, všechno to nandat na stůl a užívat si Štědrý večer.  My jsme si navzájem moc velký dárky nedávali. To, co potřebujeme, už máme. Ale mně se sešla na lince pěkná zásobička dobré kávy a to mám fakt radost.  Jina

debordelizace

Jak to říká Marie Kondo? Zbavit se všeho, co vám neslouží nebo vám nedělá radost? Tak jo! Je to ale dřina teda.  O víkend bylo fakt mega hnusně, jako vůbec poslední dobou skoro pořád. Ráno jsme se domluvily s kamarádkou, že půjdeme na farmářský trhy, dáme si kafíčko, nakoupíme si nějaký kytky, něco dobrýho k obědu a tak. Přijedu na liduprázdný náměstí a tam, ve vánici, stojí jen kámoška v péřovým kabátu až na zem. My se překoukly, ty trhy jsou až za týden! Tak jsme alespoň obešly řezníka, květinářství, farmářskou prodejnu. Postály jsme si ve frontě před obchodem (protože dovnitř jen dva lidi) jak za socíka. A v dešti. Prostě depka. A protože hnusně bylo i odpoledne a Kuba má šestou nemoc, zůstali jsme doma a pustila jsem se do uklízení špajzu. Každou věc vždycky třikrát obrátím v ruce, než jí vyhodím, ale teď to fakt lítalo. Zůstalo jen to, co fakt používáme. A s každou vyhozenou věcí se mi udělalo lehčeji na duši!  Jediný, co jsem si nechala na památku, je plechová cedule, kterou jsem

před a po: koupelna

Když jsme začali rekonstruovat dům, na koupelnu se pořád nějak nemohlo dostat. Nejdříve byla důležitá kuchyně, abysme mohli vůbec fungovat. Potom kotel, okna a zateplení, abysme byli v teple a neprotopili majlant. Pak milion drobnějších věcí. Všechno se postupně dělalo, jen koupelna byla pořád taková popelka. Potřebovala totiž renovovat kompletně, a tím pádem to chtělo větší jednorázovou investici. A tak se to pořád odkládalo, protože byla sice hnusná, ale všechno tam tak nějak fungovalo.  Dispozice zůstaly stejné. Koupelna je tak malá, že co se týká rozmístění, vlastně nebylo co vymýšlet. Předloni na podzim jsme konečně dali dohromady nějaký peníze a tak se začalo. Jestli jsme někde na domě měli problémy s řemeslníky, tak to bylo právě tady. Napsala jsem v životě hromadu článků o tom, jak si vybrat dobrou firmu a co všechno si ohlídat ve smlouvě, a pak udělám všechno přesně tak, jak se to nemá. Díky tomu rekonstrukce dost drhla, spoustu věcí se předělávalo a ve finále ještě víc prodra