Přeskočit na hlavní obsah

na kurzu kaligrafie

Každý rok si říkám, že začnu s dárkama už v září. Většinou to dopadne stejně, jako letos: ještě pro nikoho nic nemám, ale pro sebe už jsem si objednala dvoje boty a kurz moderní kaligrafie. Což znamená, že teď zase nemám na ty dárky!
Každopádně kurz proběhl v neděli a protože furt něco vyrábim, žejo, řekla jsem si, že prostě nutně potřebuju umět hezky psát. Kurz vedla Tereza Floriánová z Psaní je hraní a trval něco přes čtyři hodiny. Dostali jsme písanku a učebnici, kaligrafické fixy a učili jsme se pěkně od začátku, jako v první třídě: nejdřív jednotlivé tahy, z nich skládat písmena a z nich slova. 
Je to vlastně hrozně jednoduchý, jak jsme se dozvěděli, akorát prostě musíte psát, psát a psát, až se vaše ruka vypíše. A ta abeceda je úplně jiná než ta, kterou jste se učili v první třídě. 
Taky vám to připomíná obligátní fotky z první třídy? Anička v lavici? 

Bylo to moc hezký odpoledne, ale říkala jsem si, že mi to stejně asi nebude platný, protože se to dá naučit jedině pravidelným opakováním. Psát, psát a zase psát. A to se mi nezdálo, že bych si každý den sedla ke stolu a půl hodiny dělala čárky a obloučky. Ale ono to docela jde! Písanku a fixy jsem si dala k pracovnímu stolu a vždycky, když telefonuju, ruka mi automaticky jede po papíře sama. Nevím, jestli to ke svojí práci někdy využiju, ale už jen jako relax je to skvělý. 
Jinak máme takový klasický podzimní dny. Období „Narvi cuketu, do čeho můžeš,“ se plynule přehouplo do „Narvi dýni, do čeho můžeš“. 
Jo a o víkendu bude mít Kuba křtiny, pokud teda do tý doby přestaneme všichni kašlat a smrkat. 

No a v dílně už jedu vánoční objednávky. 
A do Sluníčka už fotíme leden. 

Tak to už je skoro jaro, ne?

Komentáře

  1. Tak krásné křtiny a ať to vyjde! Náš Michal byl taky křtěný v listopadu a taky bylo tak krásně a už to bude 12 let🤦‍♀️ To psaní je bomba, moc se mi to líbí. Já už mám dárků docela dost, i pro sebe, ale kurz žádný, měla bych to napravit. Na druhou stranu, ze školy jsem vyškolená až až, ve všech ohledech. Přeju pěkné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tak co myslíš, vyšlo to? No nevyšlo, žejo 🤦‍♀️ Kuba kašle a Maruška leží s horečkou. Tak já nevim, jestli my si můžeme něco ještě plánovat.

      Vymazat
    2. Nevadí, nevadí, vyjde to příště! A bude líp, u nás je teda hnusně, že by se ani na křtiny nechtělo. Hlavně to zdraví, u nás už se taky (zase) kašle!

      Vymazat
  2. Aničko, já jsem si koupila kaligrafickou písanku, mám ráda hezké nápisy atd. Dárky mám, i zabalené. To mě přineslo velký klid do duše. Ale jsem zas nemocná, se zánětem průdušek. Od ledna jsem skoro pořád nemocná, po covidu... Měj se hezky, zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni, a jak ti to psaní jde? I když že se ptám, tobě jde všechno :) moc přeju brzké uzdravení. Nepamatuju, kdy se u nás takhle marodilo, je to fakt divná doba.

      Vymazat
  3. To je nádhera. Mám kaligrafickou knihu, ale ještě jsem to nezkoušela. Přeji poklidné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, s odstupem času musím přiznat, že mě to pravidelné trénování nevydrželo, v předvánočním šílenství se na to snadno zapomíná. Ale už se těším, až si k tomu o svátky sednu. Zkus to, je to super. Mávám!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath