Přeskočit na hlavní obsah

podzimní radosti a starosti

Tak já bych řekla, že podzim už můžu považovat za zahájenej. Máme všechno, co se k takovýmu podzimu hodí: 

Květináč s vřesem...
dýňovou polívku z vlastní úrody a pečenou kachnu s boží nádivkou...
svíčky a k nim samozřejmě čajíčky...

a taky angínu, tu hlavně. Nevíme ale, jestli to náhodou není mononukleóza. Doktoři si to myslí, ale taky to neví, protože zatím se nepovedlo Kubu nabrat. Spíš nechápu, jak se to může u takovýho prcka povést. Když mu dneska sestřička rejdila jehlou v žíle, ze který nic neteklo, a on žalostně řval, trpěla jsem s ním. 
Dětí prý mají v ordinaci každý den několik desítek. Nevím, jestli to souvisí s tím, že byly díky všem karanténám a lockdownům dlouho izolovaný a přišly o svojí přirozenou imunitu, ale když jsem ráno v sedm nakráčela do čekárny, vypadalo to tam jak na pohotovosti v amerických seriálech, kde je furt plno, všichni chrchlají a sténají a čekají celej den, až na ně přijde řada. 

Přihodilo se ale i pár pěkných věcí. Byla jsem, už potřetí, na trhu v lounském parku. Přišlo sice málo lidí, ale bylo to jako vždy hrozně fajn. 
Foto: Věra Drápalová

Udělala jsem nová fotoalba pro miminka (dělám je i se jménem) a další chystám. A ještě pár dalších nových věcí. A hlavně opravdickej eshop! 



V lese je teď naprosto nádherně a začaly růst houby.

A na terase s vínem se dá pořád ještě sedět a dokonce i v kraťasech, akorát už k nim oblíkám svetr. 
Takže podzime vítej. A vy, nemilé bacily, už táhněte.
Štítky:

Komentáře

  1. Jana20. září 2021 v 23:19

    My teda nemáme vřes ani kachnu, čajíčkujeme celý rok a ani tu angínu nemáme, zato jakousi divnou virózu jo, na střídačku všichni, ale hlavně jsem uklidila letní šaty a vytáhla bundy - a to je podzim u nás. S mononukleózou dobrý, že to vůbec řeší, Marek ji měl ve třech letech, doktor mu flákl ATB a pak, když se M. chudák za týden celý slil od vyrážky, tak se zasmál a řekl: aha, tak to nebyla angína, byla to mononukleóza, no co, děti to snáší dobře a bude to mít za sebou - naliskala bych mu za to ještě dnes, když si vzpomenu na to oteklé rozpálené dítě, které jsme táhli v autě na další vyšetření. U nás je sucho a houby zaschlé. A alba krásné!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anna Černotová21. září 2021 v 9:15

      Jestli máte virózu, tak máte taky podzim! Zítra nás čeká další kolečko doktorů, to je prostě fakt peklíčko. Ten náš je skvělej, ale i tak, radši ho potkám někde na ulici než v ordinaci. Bundy jsem ještě nevytáhla, jen dětem, sama chodím v sáčku a odmítám se tomu podvolit. Nutně bych potřebovala nějaký hezký podzimní oblečení. A taky boty. Ale šetřím. Vánoce se blíží :-O

      Vymazat
  2. BabiLenka21. září 2021 v 23:17

    Aničko, hezký podzimní střípky. Podzim u mě ? Hlásím se do klubu, mám oboustranný zánět průdušek. Včera jsem něco hledala ve skříni a vypadly na mě dva vánoční dárky, na který jsem zapomněla, tak jsem měla radost...Ten e-shop Ti moc přeju, podívám se na něj. Pá Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anna Černotová27. září 2021 v 1:48

      Leni, tak přeju brzké uzdravení. My už jsme dobrý, tak snad nám to chvíli vydrží. Až bude e-shop, určitě budu informovat! :-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro
3 komentáře
Další informace

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath
6 komentářů
Další informace

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda
6 komentářů
Další informace