jak jsem padala na hubu a pak to bylo dobrý

Není nad to si tady na blogu sama sobě velkolepě vyhlásit páteční výzvu a pak se na několik pátků vypařit z virtuálního prostoru. No, když jde do tuhýho, není na blogování čas. 

Ne, že by se něco vážnýho dělo, jen jsem nejdřív měla týden dovolenou. Sama. Doma. SAMA! Po několika letech. Můj skvělý muž sbalil obě děti a nebál se s nima vyrazit na týden na Slovensko. Každý, komu to říkám, tak žasne, že se chlap odvážil s ročním miminem sám. Ale já nevím... je to snad jeho táta, ne? Vždycky si připadám, jako by se ti lidi divili, co jsem to za matku, že jsem to dopustila. No, dopustila. A s lehkým srdcem. 

V tom týdnu jsem měla hromadu smělých plánů na spoustu věcí. Asi už tušíte, že jediný, co jsem zvládla, bylo spát do jedenácti, pít víno s kamarádkama a koukat na Netflix. Jak já to potřebovala! 

Jo fotit si zátišíčka s vínem na terase, to by mi šlo. Ale práce stojí.

V pátek odjeli, zamávání, zaklaply za nima dveře a přede mnou byly opravdový prázdniny s mořem času. No a pak někdo lusknul prstem a byla další sobota večer a moje lásky už byly zpátky. Nevím, asi nějaká časová kapsa u nás doma. 

A minulý týden byl o to náročnější, protože všechny nedodělávky a zakázky, který jsem odložila, jsem musela dodělat. A nafotit dva články do Sluníčka. A ještě vyrobit něco na letní trh do našeho krásnýho parku, na který jsem prostě nemohla nejít. A do toho v úterý první dávka očkování, která mě na tři dny vyřadila z provozu. Teda vyřadila by, kdybych si to mohla dovolit. Takhle jsem akorát s horečkou makala a byla jsem naštvaná na celej svět. No ale nakonec to všechno dopadlo krásně, všechno jsem stihla, trh byl super, i když skoro celý propršel. Naštěstí díky super organizaci  bylo všechno pod střechou.

Za mnou nově zrekostruovaný výstavní pavilon, čistý a nádherný funkcionalismus. Až pojedete do Loun, potřebujete si tam dát kávu. 

Ta hrstka lidí, co přišla, byla hrozně fajn. Asi proto, že to byli lidi, který fakt přijít chtěli a neodradilo je ani počasí. Hrozně mě to v tom stavu totálního vyčerpání povzbudilo. Kladná zpětná vazba od lidí je prostě nejlepší energy drink! Jsem hrozně vděčná, že můžu dělat, co mě baví.

Sponkovníky jsem dělala pro malé parádnice, ale nakonec to bylo tak půl napůl. Půlka zákaznic si je koupila sama pro sebe :-)

A příště už se snad podíváme i na tu páteční výzvu. Koupila jsem si totiž Doller, abych si to všechno mohla líp naplánovat. Když jsem minulý týden padala na hubu, došlo mi, že nemám pořádný přehled o tom, co komu naslibuju vyrobit, jaký závazky jsem si na sebe upletla a do kdy to mám všechno udělat. Jasně, nosím to v hlavě a mám nějakej základní přehled v kalendáři, ale to už mi nestačí. 

A Doller máte? A mohla bych ho vidět?

Tak jsem zvědavá, jestli moje odhodlání být efektivní a využívat čas vydrží, nebo se to zase rozplizne, i navzdory Dolleru.

Dám vám vědět.

A jak se máte? Užíváte léto, užíváte? Povídejte...