Přeskočit na hlavní obsah

jak jsem padala na hubu a pak to bylo dobrý

Není nad to si tady na blogu sama sobě velkolepě vyhlásit páteční výzvu a pak se na několik pátků vypařit z virtuálního prostoru. No, když jde do tuhýho, není na blogování čas. 

Ne, že by se něco vážnýho dělo, jen jsem nejdřív měla týden dovolenou. Sama. Doma. SAMA! Po několika letech. Můj skvělý muž sbalil obě děti a nebál se s nima vyrazit na týden na Slovensko. Každý, komu to říkám, tak žasne, že se chlap odvážil s ročním miminem sám. Ale já nevím... je to snad jeho táta, ne? Vždycky si připadám, jako by se ti lidi divili, co jsem to za matku, že jsem to dopustila. No, dopustila. A s lehkým srdcem. 

V tom týdnu jsem měla hromadu smělých plánů na spoustu věcí. Asi už tušíte, že jediný, co jsem zvládla, bylo spát do jedenácti, pít víno s kamarádkama a koukat na Netflix. Jak já to potřebovala! 
Jo fotit si zátišíčka s vínem na terase, to by mi šlo. Ale práce stojí.

V pátek odjeli, zamávání, zaklaply za nima dveře a přede mnou byly opravdový prázdniny s mořem času. No a pak někdo lusknul prstem a byla další sobota večer a moje lásky už byly zpátky. Nevím, asi nějaká časová kapsa u nás doma. 

A minulý týden byl o to náročnější, protože všechny nedodělávky a zakázky, který jsem odložila, jsem musela dodělat. A nafotit dva články do Sluníčka. A ještě vyrobit něco na letní trh do našeho krásnýho parku, na který jsem prostě nemohla nejít. A do toho v úterý první dávka očkování, která mě na tři dny vyřadila z provozu. Teda vyřadila by, kdybych si to mohla dovolit. Takhle jsem akorát s horečkou makala a byla jsem naštvaná na celej svět. No ale nakonec to všechno dopadlo krásně, všechno jsem stihla, trh byl super, i když skoro celý propršel. Naštěstí díky super organizaci  bylo všechno pod střechou.
Za mnou nově zrekostruovaný výstavní pavilon, čistý a nádherný funkcionalismus. Až pojedete do Loun, potřebujete si tam dát kávu. 

Ta hrstka lidí, co přišla, byla hrozně fajn. Asi proto, že to byli lidi, který fakt přijít chtěli a neodradilo je ani počasí. Hrozně mě to v tom stavu totálního vyčerpání povzbudilo. Kladná zpětná vazba od lidí je prostě nejlepší energy drink! Jsem hrozně vděčná, že můžu dělat, co mě baví.
Sponkovníky jsem dělala pro malé parádnice, ale nakonec to bylo tak půl napůl. Půlka zákaznic si je koupila sama pro sebe :-)

A příště už se snad podíváme i na tu páteční výzvu. Koupila jsem si totiž Doller, abych si to všechno mohla líp naplánovat. Když jsem minulý týden padala na hubu, došlo mi, že nemám pořádný přehled o tom, co komu naslibuju vyrobit, jaký závazky jsem si na sebe upletla a do kdy to mám všechno udělat. Jasně, nosím to v hlavě a mám nějakej základní přehled v kalendáři, ale to už mi nestačí. 
A Doller máte? A mohla bych ho vidět?

Tak jsem zvědavá, jestli moje odhodlání být efektivní a využívat čas vydrží, nebo se to zase rozplizne, i navzdory Dolleru.

Dám vám vědět.

A jak se máte? Užíváte léto, užíváte? Povídejte...

Komentáře

  1. A to je ta správná bezstarostná dovča pro maminku)))
    Krásné věci máš)))
    Užívám; ostošest😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Evi, děkuju a přeju krásný léto. Jestli už jste se vrátili z Řecka, tak příjemnou aklimatizaci :)

      Vymazat
  2. Tak fajn, přiznávám, obdivuju všechny matky, co vyšlou děti samotné na výlet, mně bylo dycky strašně smutno. Ale to je diagnóza, říká můj muž. Sponkovniky krásné, a ty tvoje šaty!!! Moc ti sluší. Louny asi přidám na seznam míst, která chci navštívit, mají čestné asi stodvanácté místo, snad neumřu moc brzo, abych to všecko stihla. Jo, a diář mám letos od Mankaipaper, ještě dva kalendáře a nejradši si píšu seznamy a škrtám. Nejlepší pocit! Pěkné léto!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznávám, že mi moc smutno nebylo, až ke konci týdne :-)) Až pojedeš do Loun, ozvi se, provedu tě :) Mankaipaper je nádhernej, tolik věcí co vůbec nepotřebuju, ale strašně je chci, tos mi neměla dělat. Taky si píšu seznamy, potřebuju to vidět na papíře, ideálně barevně podtržený, abych si to zapamatovala. Mávám a přeju krásný léto tam k vám. Jo, ty šaty na svatbě ti moc slušely a Madlence taky, super účes!

      Vymazat
  3. Aničko, ahóóój. Jak já Ti rozumím, co se týče toho Tvého týdne...Když byli kluci malí, můj teď už bývalý manžel s nimi jezdil jednou, dvakrát za rok na týden taky fuč. Napsala jsem si do hlavy plný seznam toho, co chci udělat a většinou jsem z toho nesplnila skoro nic...Viz přesně jako Ty - vínko, kámošky apod. A taky všichni kolem - no ten je úžasnej, že s nima jede sám ... A že já se starala o tři děti pořád, to jim úžasné nepřipadalo. Teď jsem momentálně sama na chalupě, která je mimo civilizaci. Takže teď užívám ! Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No žejo, muž s dětma, to je snad superhrdina, nebo co :-) Ach, taky chci na chalupu mimo civilizaci! My tu teď máme tý civilizace nějak moc :) Užívej chalupu, to je paráda! A co houby, rostou?

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí d...

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do R...

co všechno se dá stihnout...

... za jeden víkend?  Odvolit (jen já, protože Erik je Slovák). Rozebrat kuchyňskou linku a nadávat ve čtyřech jazycích (Erik). Pobalit brusle, oteplovačky, čepice, rukavice, šály a svetry, tablety, mlíčka, plínky a autíčko i s popelářem a vyklidit pole směr jih (já + děti). Vyměnit podlahu v kuchyni a obýváku (náš skvělý pan Malát s Erikovou asistencí). Jít na vycházku zámeckým parkem se čtyřmi vodítky, třemi alpakami, dvěma dětmi a jedním malinkatým štěnětem border kolie. Masopustní průvod! :) Zleva: Diego, Esmeralda, Maruška a Bella. Moje oblíbené lamy. Naplánovat si trhy, kreativní dílny a novou řadu suvenýrů a dřevěných šperků na blížící se turistickou sezónu. Dát si opulentní anglickou snídani. Sejít se s věrnými zákaznicemi a spontánně si s místními připít v hosdpodě na výsledek voleb.  Stát poprvé v životě na bruslích (Kubíček). Nechat si přejet dva prsty bruslí a zakrvácet zámeckou kavárnu (Maruška). Přijet domů s obvázaným dítětem a radovat se z nové podlahy. ...