Přeskočit na hlavní obsah

páteční výzva

Dávat si výzvy je moderní. Dávat si výzvy je cool. Internet je plnej výzev. A tak si tady právě teď jednu s dovolením taky odložím. Budu jí říkat páteční, ale na rovinu, když se mi povede ji splnit alespoň každý druhý pátek, a nebo třeba úterý, budu to považovat za úspěch. Ale to bych předbíhala. Takže o co jde?
Moje holčičí sada z Fieldmannu. Je fakt dobrá, a navíc je to pro mě velká sranda, když už muže donutím, aby něco udělal, koukat se na něj, jak doma pobíhá s růžovým kladivem. 

Doma mám (a myslím, že to tak má úplně každej) milion malých věcí, který by byly potřeba upravit, odstranit nebo naopak udělat. Přivrtat, zalepit, natřít, pověsit. Vyčistit, vyhodit nebo zašít. Vytřídit, vyřídit... a tak dále. Jsou to věci, na který koukám denně a většinou mě dost štvou. Není to nic tak velkýho, abych se zvedla a šla to hned udělat, místo odpoledního kafe. Ale zároveň, jak to mám denně na očích, bere mi to energii. Chápeme se, ne?

Takže smyslem výzvy je každý týden jednu takovou věc odstranit, vyřešit, udělat. Nejde o velký úkoly, jako vymalovat celej obývák, ale o maličkosti, jako namočit váleček do barvy a zatřít flek od červenýho vína, kterej se udělal, když se mi převrhla sklenička ze stolečku u gauče. 

Takže od pátku začínám! 

Jdete do toho se mnou? Jestli jo, budu vás dobrovolně otravovat, co jste tenhle týden udělali. Budete mě za to mít rádi. 

Takže čau v pátek! 
Štítky:

Komentáře

  1. Jana2. července 2021 v 4:37

    To jsou krásné výzvy! Já mám spíš prázdninové výzvy, letos je to vymalovana ložnice, ušité nové polštáře, konečně dát do internetového bazaru inzeráty na věci, co doma zavazí... A každé léto debordelizuju kus sklepa a půdy. Tento týden jsem už zvládla uklidit si skříň, počítá se to? Do příštího pátku zkusím uklidit to skladiště ve vestavěné skříni na chodbě, aspoň dvě tři police. A moc doporučuju blog Terapiedomova.blogspot.com, autorka to krásně postupně řeší, úklid, organizaci a drobné opravy. PS:to růžové nářadí je boží!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anna Černotová20. července 2021 v 10:02

      Jani, úklid skříně se rozhodně počítá! :-) Ale jak vidíš, zatím to s mojí výzvou taky není slavný. Tak já nevím, možná si nakonec dám spíš roční výzvu, než týdenní. To bych možná mohla zvládnout.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro
3 komentáře
Další informace

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda
6 komentářů
Další informace

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath
6 komentářů
Další informace