jen si tak sednout k moři

Minulý týden jsme se ještě bavily se ségrou o tom, jak jsme vlastně rády doma. Že nás stresuje balení, všechny ty starosti před odjezdem, pak dlouhá cesta, děti otravný. A že se stejně nejlíp vyspíme ve vlastní posteli a na terase máme všechno, co potřebujeme pro super dovolenou. Ale pak jsem odpoledne na tý terase seděla, bylo nádherně, vzduch už voněl létem a já strašně, ale strašně zatoužila po moři. Po slaným vzduchu a teplým písku, do kterýho se vám boří nohy.

No prostě jsem to nevydržela, v pondělí jsem zarezervovala ubytování. Výhodou neplánovaný akce je, že vás balení nestresuje, protože na něj nemusíte myslet dva týdny dopředu. Nebo na to, že děti omarodí a budete muset dovolenou zrušit. Takže, v úterý rychle dodělat nějaký objednávky a ve středu ráno už jsme jeli. Kam? K Baltu! Můj muž nerad jezdí někam dál než do Litoměřic a už vůbec ne spontánně ze dne na den, a tak jsem ho, já dobrák, ušetřila stresu. A cílovou destinaci se dozvěděl až na testech, když se nás ptala sestřička, kam jedeme. Málem ho kleplo, ale já věděla, že nakonec se mu to bude líbit. Už ho znám!

Polskou část baltského pobřeží jsme projeli asi před deseti lety od Štětína přes Helskou kosu až do Gdaňsku, a bylo to super. Už tehdy jsem si říkala, že se sem jednou musím vrátit, protože ty čistý, široký a liduprázdný pláže s bílým pískem jsou prostě dokonalý. A co teprve jezera a národní parky. Je to takový Hygge, který máme od nás z pohraničí téměř za humny.

Abych zkrátila cestu autem na minimum, jeli jsme do Rewalu, jednoho z pro nás nejbližších letovisek. Čisté jízdy z Loun pět hodin. Krásný to bylo, přesně takový, jak jsem si to naplánovala: málo lidí, ale všechny obchody a restaurace už otevřený. Klid. Teplej písek a studený moře. To mám ráda. Uzený ryby. Živá hudba na promenádě a západ slunce na pláži s lahví prosseca. 

Vraťte mě tam zpátky!

Nemám žádnou nástěnku snů a přání, ale kdybych měla, od včerejška na ní bude letní domek u Baltu. Představuju si sama sebe u kamen s hrnkem čaje, v pleteným svetru s norským vzorem. Jsem tak namotaná, že už sjíždím servery s polskýma realitama. No co, člověk musí být v obraze, ne?

A tímto jsem se taky naladila do prázdninovýho režimu a léto považuju za zahájený. Zítra hurá k řece a v týdnu snad zchladit se do hor, když to vyjde. O la la, dobře nám je, kdekoliv. Kde se chystáte přežít naše první letošní tropy? 

Krásný týden!