nucená odstávka stroje (mě)

Poslední dny byly plný práce. Dvě focení do Sluníčka v jednom týdnu a do toho pořád chodily nový zakázky. Nic přece neodmítnu jen z toho trapnýho důvodu, že jsem unavená. Nebo spíš úplně vyšťavená. Až se to v pátek večer vyřešilo samo, když se mi v dílně rozšteloval stroj (no dobře, rozštelovala jsem ho já), takže místo řezání jen čoudil. Nejdřív mě zachvátila panika a pak úleva. Těch několik dní do příjezdu technika totiž znamenalo volno, ať chci nebo ne!

A tak jsem si zašla s kamarádkou na farmářský trhy (konečně jsem sehnala nevěstin závoj) a kafíčko na náměstí. Pak jsem si zasadila další kytky do předzahrádky. V neděli jsme zajeli na oběd do restaurace. Po pěti měsících. Byla kosa, ale prostě jsme si to užili, protože jsme si to užít moc chtěli. A pak jsem si četla knížku v posteli, za deště, a nakonec jsem u toho usnula poctivým odpoledním šlofíkem. Krásnej víkend to byl.

V pondělí ale konec flákání! Nejdřív mi potvrdili návštěvu technika a pak mi to seštelování zrcátek na laseru spočítali na sedm tisíc. Bez DPH. Já to vůbec nerozporuju, chápu, že platím i cestu, čas v autě atd. Ale málem mě kleplo a představila jsem si, co všechno bych si za to mohla koupit. A že už si chci dlouho koupit nový tenisky a taky helmu na kolo a takhle si to zase nekoupím. No prostě jsem se hecla a ty zrcátka jsem si seřídila sama podle instruktážního videa, který mi technik poslal. Tříminutový video, ale vrtala jsem se v tom do půlnoci. A nakonec se povedlo! Dobře já! Jsem na sebe fakt hrdá, protože se mi do toho strašně nechtělo a přišlo mi to hrozně složitý. 

Tohle je moje Xenie. Jmenuje se tak, protože Xenie měla svátek v den, kdy jsem si ji pořídila. Je to holka, ale není moc náladová – stávkuje jen, když jí omylem sama rozšteluju. Ale od pondělka už mluvíme stejnou řečí, takže dobrý!

Každopádně v pondělí večer už jsem měla seřízenou celou optickou trasu, což zní hrozně odborně, ale v podstatě to je jen točení šroubkama s velkou přesností a ve správným pořadí. A tak zase pracuju. Do toho děti obě s rýmou a kašlem, muž nějakej převálcovanej po očkování, prostě zase takový ty klasický podmínky na mateřský. Ale já už mám zase plno energie a makám s radostí, protože jsem si o víkendu dala toho extra šlofíka a rebarborovej dortík!