Přeskočit na hlavní obsah

kytka = uklizeno

Včera jsem dostala od manžela kytku. A protože přece nebudu koukat na kytku uprostřed všeho toho bordelu, tak jsem uklidila, aby ta kytka na stole dostala, co si zaslouží. A pak mi to došlo.

Můj muž je pěkně vyčůranej! Chodí s kytkama pravidelně. Vždycky ji vytáhne zpoza zad s širokým úsměvem a řekne, že jsem báječná. Já se dojmu a hned ji začnu aranžovat do vázy. Většinou rozvážu tu uměleckou vazbu, vyberu hezký květy a k tomu venku natrhám nějakou zeleň. Pak to všechno načančám, koukám na stůl a dojímám se znova. Načež mi dojde, že je kuchyň i navazující obývák je v děsným stavu, a tak to trochu pofackuju, abych si vůbec to hezký zátišíčko s kytkou mohla užít. A vyfotit, samozřejmě! A když už to fackuju, rovnou mi to nedá a uklidím pořádně. 

A tak má můj vynalézavý manžel zajištěno, že bude doma uklizeno, udělám to s radostí a ještě si to vyfotím!

Abych se ujistila, že je mé podezření správné, projela jsem si aplikaci Fotky dva roky zpět s vyhledáváním hesla květiny. A víte co? Byly tam! 



A s nima vždycky uklizeno. To je geniální. 

Komentáře

  1. Aničko, zdravím. Tak já to mám taky tak. Když dám na stůl květiny, uklidím stůl, pak okolí, pak rovnou celou místnost...Nesnesla bych kytku a kolem čurbes. Kytičky máš hezké. Já když chci někomu darovat květiny, už si je nenechávám vázat v květinářství,ale kupuju je samostatně a vážu si je doma. Mě to moc baví, obejdu zahradu, natrhám traviny, nebo jdu do lesa (bydlím kousek) a přinesu si nějaké větvičky, borůvčí atd a ukážu si kytici podle sebe. Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, taky to tak dělám. Koupím si třeba jednu krásnou pivoňku a pak se projdu lesem nebo loukou a natrhám k ní všechno možný. A letos jsem si konečně vysadila nějaký kytky k řezu i do předzahrádky, tak jsem zvědavá, jestli se ujmou a jestli z nich vyroste to, co bylo na fotce :) Jo a ještě sháním nevěstin závoj, ale sazenice nemůžu sehnat, všude vyprodáno.

      Vymazat
  2. Omlouvám se za překlep - chtěla jsem napsat uvážu si kytici...

    OdpovědětVymazat
  3. Ani, máš to doma fakt moc krásné. To jsou ty staré domy, mají takové kouzlo, co do novostavby nedáš... U nás doma jsem já ta, co furt uklízí. A taky nedostávám kytky, akorát od dětí. Nevadí, trhám si je sama na zahrádce a za humny, konečně je co. Zdravím do Loun!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jani, děkuju moc! Starý domy jsou krásný, ale mají svoje mouchy. Mám to ve vlnách, někdy to tu miluju, jindy bych zas chtěla úplně novej dům s pravýma úhlama, dveřma který jdou dovřít a podlahou, ze který se neodlupujou třísky. Ale nakonec je to vlastně jedno. Vůbec nejvíc je ta možnost vyjít ven na zahradu a nadechnout se. Mít svůj kousek přírody doma. Jsem vděčná, že jí mám... mávám k vám! :)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí d...

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do R...

co všechno se dá stihnout...

... za jeden víkend?  Odvolit (jen já, protože Erik je Slovák). Rozebrat kuchyňskou linku a nadávat ve čtyřech jazycích (Erik). Pobalit brusle, oteplovačky, čepice, rukavice, šály a svetry, tablety, mlíčka, plínky a autíčko i s popelářem a vyklidit pole směr jih (já + děti). Vyměnit podlahu v kuchyni a obýváku (náš skvělý pan Malát s Erikovou asistencí). Jít na vycházku zámeckým parkem se čtyřmi vodítky, třemi alpakami, dvěma dětmi a jedním malinkatým štěnětem border kolie. Masopustní průvod! :) Zleva: Diego, Esmeralda, Maruška a Bella. Moje oblíbené lamy. Naplánovat si trhy, kreativní dílny a novou řadu suvenýrů a dřevěných šperků na blížící se turistickou sezónu. Dát si opulentní anglickou snídani. Sejít se s věrnými zákaznicemi a spontánně si s místními připít v hosdpodě na výsledek voleb.  Stát poprvé v životě na bruslích (Kubíček). Nechat si přejet dva prsty bruslí a zakrvácet zámeckou kavárnu (Maruška). Přijet domů s obvázaným dítětem a radovat se z nové podlahy. ...