Přeskočit na hlavní obsah

opečovávat svojí bublinu

Už několik dní je u nás tma. A když slunce na chvíli vyleze, je pro změnu zase zima. Soustředím se na hezký věci v mojí bublině, protože venku toho moc nevidím. Jo a zrovna sněží! Ale víkend přinesl pár pěkných momentů, to zase jo.

Tak třeba jsme, v těch pár minutách, kdy zrovna nebylo kolem nuly, nafotili na terase další Sluníčko s dárkem pro maminky. Pózoval už i Kuba, což bylo jako udržet na jednom místě pytel blech. Vyfotit to tak, aby se oba usmívali, nebyli rozostřený, nedrželi ten svůj výrobek nakřivo a tou pokaženou stranou dopředu, to bylo něco, při čem jsem se i navzdory začínajícímu orkánu zapotila. Děti jsou vůbec těžká disciplína. Pamatuju si, jak při focení ve staré škole jel náš produkční 20 kilometrů do nejbližší lékárny pro Nurofen, protože Maruška řvala jako tur, že jí bolí zoubek. Než se vrátil, bylo samozřejmě po bolesti. 

Taky jsem v sobotu dělala na krásný zakázce. Paní si objednala nejdřív dvě reflexní brože s jezevčíkem. Když jí přišly, volala, že jsou super a že by si chtěla objednat dalších deset, ale s italským chrtíkem, protože je chová a vystavuje. Tak jsme vymýšlely, jak budou vypadat. Měli být s růžovými brýlemi, protože se na svět prý potřebujeme dívat růžově. No není to krásný?

Pak si ještě přiobjednala domeček a prkýnko s věnováním. Protože tím udělá radost svým blízkým, a to ji těší ze všeho nejvíc. Včera, když jsem ten velkej balík balila, úplně jsem se s ním mazlila. Mám fakt upřímnou radost, že někoho potěším. 

Povedla se i příjemná procházka a taky nedělní ráno pomalý a líný, jak ho máme rádi. Dobře nám je, navzdory všemu. Ty hezký chvíle si prostě musíme hýčkat a nesmíme si je nechat vzít. 

Komentáře

  1. Ten domeček je teda... !!! Já se uklidňuju tím, že studený duben třeba znamená teplý květen. A že už můžeme z okresu (to nás dost limitovalo, jsme na trojmezí). A těším se na léto. A až půjde aspoň jedno dítě do školy. No jo, ať žijí bubliny :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mávám z bubliny! Tak už? Aspoň nějaký dítě ve škole? U nás až v pondělí, už se těšíme. Všichni :)

      Vymazat
  2. Aničko zdravím. Moc se mi líbí brož s pejskem. To je možné si objednat ? To by se mi hodilo jako dárek pro přítelkyni syna, milovnici pejsků. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni, mám obchod na Fleru tady: https://www.fler.cz/pilina-hoblina. Ty chrtíky tam teprve budu přidávat, ale píšu ti zprávu, domluvíme se. Jinak moc díky a zdravím!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath