Přeskočit na hlavní obsah

zahrada/předzahrádka

Na zahradě máme novýho kámoše. Nevíme, odkud k nám tenhle záletník chodí, ale je to čistej a přítulnej kocour. Maruška mu říká Zelenoočko a chce ho samozřejmě adoptovat. 


Ten zrzavej na skleníku je Bafík od sousedů. Má tu svoje vyhřívací místečko. Chodí vždycky na dvě hodiny dopoledne a je přesnej jako hodinky. Odpoledne chodí někdy taky, když je u něj doma moc dětí. Na to, že nemáme žádný zvíře, je na naší městský mini zahradě někdy docela živo.

Letos nás venku čeká hromada práce, na zahradu jsme pořádně nesáhli za celou dobu, co tu bydlíme. Ale začínáme na druhé straně domu – v předzahrádce. Pořád jsem jí chtěla nějak upravovat, doplňovat, zachovat těch pár kytiček, co už tam rostly. Ale zjistila jsem, že jestli to má nějak vypadat, musí se to prostě zrýt celý a vysadit úplně nově a nějak smysluplně. Aby tu pořád něco kvetlo od května do listopadu. Aby tu byly vysoký i nízký rostliny. A hlavně ty, který mám ráda. Takže kromě dvou pěkných velkých růží šlo tenhle týden všechno pryč. Je to teď úplně holý.


Na stránkách Obi mě zaujaly podrobně rozepsané plánky různých typů zahrad, záhonů a předzahrádek. Vybrala jsem tam jeden, kterého bych se zhruba chtěla držet.

Uprostřed je teda jabloň a chodníčky, to tam nechci. Ale jsou tam právě ty dvě růže a kromě nich pár dalších rostlin, které bych tam ráda měla: třapatky, pivoňka, hortenzie, zimostráz. A ještě nějaký další, který nahradím svýma oblíbenýma hledíkama, kopretinama, astrama, barvínkem... a to už asi bude stačit. Pro inspiraci jsou tyhle plánky fajn, i když si je upravíte podle sebe, dají vám představu třeba o tom, kolik sazenic a jak daleko od sebe vám udělá ty pěkný kopulky.  

Jinak díky tomuhle korona roku a nedobrovolnému pobytu doma jsem si uvědomila, že chci co nejvíc bezúdržbovou a odpočinkovou zahradu. A vlastně i interiér. Nechci už uklízet, teda aspoň ne moc. Chci víc cestovat a být venku. A doma dobíjet baterky. Takže se chystá velká minimalizace věcí, maximalizace volnýho prostoru a prostě je na čase po devíti letech zase v domě na něco sáhnout a trochu to přizpůsobit tomu, co aktuálně potřebujeme. 

Už vás taky chytá to zahradní těšení? Co máte letos v plánu? 

Komentáře

  1. Jů!!!Mám to hodně podobně. Zdědila jsem zahradu, kterou předělávám na bezúdržbovou už nějaký rok a jde to. Zrovna včera, když jsem hrabala trávník, tak jsem s úlevou hleděla na vydlážděnou plochu, kde byl dřív trávník a péče o něj byla utrpení, a jsem fakt ráda, že tam ten trávník už není. Růže, hortenzie, barvínek... to je sen!!! Ještě všude cpu cibuloviny, na jaře to rozsvítí, a pak se zatáhnou a udělají místo hortenziím a růžím a podobně. Já se letos těším, že začnu pomalinku dělat zahradu u našeho nového domu, minimálně vymyslím, jak odstínit ten odporný třímetrový betonový plot od souseda. Magazín Obi už nám nechodí, ale mám předplacenou Naši krásnou zahradu a tam mají podobné vzorové záhony, moc ráda je sleduju. A kocouři od sousedů k nám na zahradu chodí bohužel jenom s...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tak to budeš mít letos příjemný! Vymyslet, kam co dáš, sem tam něco zasadit... určitě si poradíš i s tím plotem. Možná nějaký pnoucí kytky, nebo třeba habry? A kdy se vůbec máte stěhovat? Já jsem teď přišla ze zahrady a úplně se těším, až Erik skončí v práci, vezme děti ven a budu se tam moct zase vrátit. Asi budu nejdřív hodinu jen čumět doblba a pak teprv začnu něco dělat :) Hurá, už to začalo!

      Vymazat
  2. Já mám plánů pořád hodně, víc než se pak realizuje. Letos nás čeká natírání venku (ploty) a máme objednanou firmu, co bude dělat povrch na garáži, kterou využíváme také na posezení a opalování. Taky bych chtěla minimalizovat v baráku úplně všechno, už jsem začala...Zahradu už mám dle svých představ - jsou tam jen okrasné keře, hlavně jehličnany a kytky v květináčích. K jídlu pěstuju jen bylinky, jinak nic. Ale barák je narvanej odshora až po sklep. Musím přitvrdit, když to tady u Tebe čtu, že budeš taky minimalizovat - mám hned více elánu v tom pokračovat.Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ó jé, ploty nás taky čekají. Teda spíš mě (nedělám si iluze) a vůbec se mi do toho nechce. S minimalizací se musí začít, pak už se vyhazuje samo, a ta lehkost na duši, když se dokážeš rozloučit s věcma, který už stejně nikdy nepoužiješ :) Dlouho jsem si myslela, že máme malej dům, ale pak mi došlo, že žádnej dům není dost velkej, když člověk pořád něco hromadí. Takže přeju hodně elánu :-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath