Přeskočit na hlavní obsah

den jako korálek

Po tomhle moje tělo i duše prahly. Včera jsme s kamarádkama využily krásnýho počasí a šly se cournout do parku. Seděly jsme tam tři hodiny na sluníčku a kecaly, nechtělo se nám domů. To byl vyloženě balzám na duši. 

Připadala jsem si zase úplně normálně, jako člověk, tvor společenský. Dokonce jsem vylezla z legín a tílka, mojí uniformy posledních x měsíců, oblíkla jsem si šaty a namalovala jsem se. Obě kamarádky chodí do práce a mají už velký děti, a tak jsme se bavily prostě úplně normálně. Jo holt kombinace mateřská a lockdown člověka poznamená. Tohle je pak úplný osvěžění. 

Večer, když jsem dorazila domů, uchozená a příjemně unavená, nastal takovej ten prchavej okamžik štěstí. Kuba spal v kočáru, sluníčko zapadalo a ptáci zpívali. Bylo mi líto se zavřít doma, ještě jsem nechtěla, ještě jsem potřebovala ten krásnej večer prožít do posledního paprsku. A tak jsme si s mužem a sklenkou vína sedli na schody v předzahrádce. Ulice už byla úplně tichá, jen ty ptáci. Bosý nohy jsem si hřála na schodech, který byly letos poprvý rozpálený od toho, jak do nich celej den peklo slunce. A jen tak jsme seděli, koukali a plánovali, co kam zasadíme, co kde předěláme, a kam pojedeme v létě. 

A dýchali ten nádherně vlahej vzduch jarního večera. 

Ach, víc takových dnů! 

Komentáře

  1. Taky bych potřebovala nějaký takový den, ale popravdě, nakopl mě i jeden jediný den v práci, kdy jsme se s kolegyněmi viděly naživo a ne přes monitor! A očekávám krásné slunečné jaro a léto a tolik večerů venku, že nás to přestane bavit. No, a ten věneček je nádherný!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Jo bude to krásný jaro a léto a bude nám dobře! Děkuju, věnečky jsem dělala na velikonoční trhy, ty ale teď nejsou. Zase mám ale víc času chodit s kámoškama do parku, a to se počítá.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí d...

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do R...

co všechno se dá stihnout...

... za jeden víkend?  Odvolit (jen já, protože Erik je Slovák). Rozebrat kuchyňskou linku a nadávat ve čtyřech jazycích (Erik). Pobalit brusle, oteplovačky, čepice, rukavice, šály a svetry, tablety, mlíčka, plínky a autíčko i s popelářem a vyklidit pole směr jih (já + děti). Vyměnit podlahu v kuchyni a obýváku (náš skvělý pan Malát s Erikovou asistencí). Jít na vycházku zámeckým parkem se čtyřmi vodítky, třemi alpakami, dvěma dětmi a jedním malinkatým štěnětem border kolie. Masopustní průvod! :) Zleva: Diego, Esmeralda, Maruška a Bella. Moje oblíbené lamy. Naplánovat si trhy, kreativní dílny a novou řadu suvenýrů a dřevěných šperků na blížící se turistickou sezónu. Dát si opulentní anglickou snídani. Sejít se s věrnými zákaznicemi a spontánně si s místními připít v hosdpodě na výsledek voleb.  Stát poprvé v životě na bruslích (Kubíček). Nechat si přejet dva prsty bruslí a zakrvácet zámeckou kavárnu (Maruška). Přijet domů s obvázaným dítětem a radovat se z nové podlahy. ...