Přeskočit na hlavní obsah

před a po: koupelna

Když jsme začali rekonstruovat dům, na koupelnu se pořád nějak nemohlo dostat. Nejdříve byla důležitá kuchyně, abysme mohli vůbec fungovat. Potom kotel, okna a zateplení, abysme byli v teple a neprotopili majlant. Pak milion drobnějších věcí. Všechno se postupně dělalo, jen koupelna byla pořád taková popelka. Potřebovala totiž renovovat kompletně, a tím pádem to chtělo větší jednorázovou investici. A tak se to pořád odkládalo, protože byla sice hnusná, ale všechno tam tak nějak fungovalo. 

Dispozice zůstaly stejné. Koupelna je tak malá, že co se týká rozmístění, vlastně nebylo co vymýšlet.

Předloni na podzim jsme konečně dali dohromady nějaký peníze a tak se začalo. Jestli jsme někde na domě měli problémy s řemeslníky, tak to bylo právě tady. Napsala jsem v životě hromadu článků o tom, jak si vybrat dobrou firmu a co všechno si ohlídat ve smlouvě, a pak udělám všechno přesně tak, jak se to nemá. Díky tomu rekonstrukce dost drhla, spoustu věcí se předělávalo a ve finále ještě víc prodražilo. A vlastně není úplně hotovo do dneška, pořád chybí pár věcí dodělat. Ale já už vám ji chci ukázat, protože si myslím, že se přes to všechno nakonec povedla. 

Ale pěkně popořadě. Nejdřív bylo potřeba všechno zbourat a vyklidit. Při tom se nám propadla část podlahy a vysypala se na schody do přízemí. To jsme ještě měli zpoždění jen v řádu dnů.

Položit podlahový topení. Při tom nám vzal roha topenář i s několikatisícovou zálohou. Zmizel někam na Slovensko a slehla se po něm zem. Takže hledat novýho topenáře. Zpoždění už šlo do týdnů. Léto se přehouplo do podzimu a při mytí na zahradě pod hadicí už jsme klepali zubama.

Potom různý ty věci, jako podlaha, štuky, sanita, obklady, elektrika... kdo to má za sebou, zná. S každým krokem nabíhá další zpoždění a další peníze navíc. 

Do toho občas zpestření, třeba v podobě dočasného domácího mazlíčka... podzim už se totiž mezitím přehoupnul do zimy a venku se ochladilo, tak co se u nás neohřát, žejo...


Vánoce se blížily, moje břicho rostlo a pořád nebylo kde se umýt, kromě dřezu nebo malého umyvadla na záchodě v přízemí. 

Nakonec se ale všechno tak nějak dokončilo, položilo, pověsilo, přilepilo, vyměnilo a takhle to teď vypadá:
Výběr dlažby byl dost daný tím, že jsem chtěla mít stejnou v celém domě. Takže jsme ji vlastně jen protáhli z navazující chodby a vytáhli i na vanu. Obklady jsem vybrala bílé, protože koupelna je malá a docela tmavá. 
Umyvadla na desce se mi vždycky líbily, takže volba byla jasná. A skříňka závěsná, kvůli úklidu. 
Bílý dlaždičky s černou spárovkou byly pro řemeslníky peklo, ta černá byla fakt všude. Hlavně na nich. Potrápila jsem je, ale to oni mě taky.
Mohlo by se zdát, že jsem si přebytečný lahvičky na poličce schovala kvůli hezký fotce, ale my fakt jedeme tenhle minimalismus. Sprcháč používáme celá rodina stejný, pro extra citlivý lidi :-) A pak už jen věci na vlasy. Plus muž má v zrcadlový skříňce svoje holení a ve spodním šuplíku máme nějaký čističe. To je všechno. Nesnáším milion zaprášených a omatlaných lahviček. Kéž by se mi tenhle přístup povedlo postupně uplatnit i jinde v domě. 
Dřevěnou poličku jsem spíchla za půlhodinu v dílně ze starého podlahového prkna. Spára mezi vanou a dřevem je vyplněná silikonem a od podlahy se dřevo ohřívá o topení, tak snad to nebude hnít. Zatím dobrý. Palmičce se v koupelně daří, má ráda vzdušnou vlhkost.
Ostatní dřevěný doplňky jsou z bambusu. Ten vydrží fakt všechno, vodu i páru v jakýmkoliv množství.
Na koupelnu navazuje ještě záchod. Ten je zatím úplně holej, a možná už ho takhle, bez polic a věcí, nechám. Super je, že má bezoplachový kruh, tzn. žádný záhyb pod okrajem, plný špíny, se nekoná. Jestli bych měla jednu věc vypíchnout jako top vychytávku, bylo by to právě tohle.
No a jediná další nutnost na záchodě je samozřejmě kvalitní čtení! :-)

Tak to byla story naší koupelny. Zajímalo by mě, jaký máte zkušenosti s rekonstrukcí koupelny vy. Ještě jsem nepotkala nikoho, u koho by všechno proběhlo hladce. Na co byste si příště už dali pozor? Já rozhodně na firmu a na dobrou smlouvu. Tahle chyba se nám dost prodražila.

Taky by mě zajímalo, jestli byste takhle chtěli postupně to naše bydlení před a po vidět celý. Jestli to mám vůbec fotit a hrabat se v archivech. Jestli je to pro vás jako tak nějak směroplatný :-) Mějte se báječně a rekonstrukci zdar!




Komentáře

  1. Před a po ))) skvělý nápad. Koupelna je krásná. Nás čeká letos a už dopředu se bojím ))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuju a přeju rychlou a bezproblémovou rekonstrukci. Případně pevný nervy. A ideálně oboje!

      Vymazat
  2. Aničko, ta koupelna prokoukla. Líbí se mi podlahová dlažba a to minimum věcí. Zkušenosti s rekonstrukcí koupelny nemám, ale přála bych si ji zrenovovat.Ale když jsme dělali rekonstrukci v kuchyni, to bylo tedy něco. Čurbes v celém domě 3 měsíce - bourala se zeď, zazdívaly dveře, nová podlaha, elektrika...Ale nelituju. V loňském roce jsme dělali novou střechu a letos nás čeká rekonstrukce garáže. Když se teď nedá cestovat, tak renovujeme...Já bych předělávala pořád něco,hlavně uvnitř v domě, že...Ale mužskýmu se nechce, všechno je dobrý a ještě to stačí a tak.Mě obecně všechno kolem bydlení,přeměn, dekorací atd zajímá, takže za mě ano ! Těším se na pokračování. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, musím se smát, jak je to všude podobný. Muži jsou prostě jiný druh. Kdybych neprudila, doteď bychom bydleli v garsonce s umakartovým jádrem. Nechci teda nějak paušalizovat :) ale u nás to tak je.

      Vymazat
  3. Anička je skvelá v navrhovaní interiéru a to, ako máme zariadené veci v dome je jej práca. Bez jej motoru by sme to snáď bývali bez zmeny 😁. Niektoré miestnosti ale boli prerobené pred 9timi rokmi, tak sa trochu obávam ďalších "projektíkov" 😂.
    Remeselníci dokonca aj na doporučenie od známych až na jednu výjimku vždy niečo pokazili, nedodržali... tak neviem či by zmluva tomu zabránila. No a táto kúpelňa bola fakt storka eňo ňuňo. Už je to rok a pol a stále vzpomíname na veselé příhody pána G.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, s panem G. byla veliká legrace. Ale ty se moc nesměj, samozřejmě, že další projekty budou! :))

      Vymazat
  4. Ani, miluju věci "před" a "po". A nechápu, jak jste vydrželi bez koupelny. U nás v domě se začalo tím, že se ve sklepě udělala prádelna, a když se rekonstruovala koupelna, koupali jsme se v pradelne, což byla taky bojovka, ve zvýšené vaně, ale kam se to na vás hrabe. U nás bez zádrhele v podobě řemeslníků, to je výhoda žití na dědině, pozveš si osvědčenýho souseda. Ale objednávali jsme sprchovou zástěnu a skříňku přes net a obojí dodali špatně, a výměna trvala dva měsíce, během kterých obě ty obrovské krabice zavazely na chodbě, brácha se měl ženit, očekávali jsme davy příbuzných a mamku málem ranilo. Prostě nějaký průser musí být! Jinak koupelna krásná, hledám inspiraci, možná se letos dočkám té naší v novém domě. A možná obou😊 Zdravím do Loun!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vydrželi jsme dost blbě :)) já se jezdila mýt k rodičům, Maruška k sousedům a Erik se sprchoval v práci. Bylo to hrozný období. Tak držím palce, ať vám to na domě rychle pokračuje. Kdy se budete stěhovat?

      Vymazat
  5. Ty koupelny vždycky tak prokouknou. Parádní proměny :-) . My máme za sebou taky rekonstrukci koupelny a místo vany jsme si tam nechali dát sprchový kout a je to mnohem lepší. Ve vaně jsme se stejně jenom sprchovali a lezlo se mi do ní mnohem hůř než do vany :-) .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath