Dny jsou si čím dál podobnější. Ráno vzbudit Marušku, svačina, odvézt do školy, domů, kafe, vaření, oběd, nakrmit a uspat Kubu, kafe, na chvíli do dílny, pak na procházku s kočárem, kafe, zase do dílny, chvíli něco na počítači, večeře, vyvařit roušky, koupání, uspávání a když to vyjde, sklenička vína a chvilka s Netflixem... a ráno zas nanovo.
Už týden vyhlížím sníh, všude už je, jen u nás navzdory předpovědím ani vločka. Ale včera ráno aspoň parádně mrzlo. Koukala jsem se skrz namrzlý okno na skleník a plánovala jsem si, co si na jaře kam zasadím a co se musí na zahradě předělat.
Odpoledne jsem dělala objednávku pro kamarádku Péťu. Protože je to asi největší fanynka Beatles, kterou znám, rovnou jsem jí vyrobila sadu broukových magnetek. Jestli máte stejný hudební vkus jako Péťa, mám teď tuhle beatlesáckou sadičku i na Fleru.
Jak zvládáte tyhle dny, který jsou jeden jako druhej? Vadí vám stereotyp, nebo je vám v něm vlastně dobře? A čím si teď děláte dobrou náladu?
Taky jsem zahradní nadšenec a už teď se těším na jaro až nám to zase začne. Na zlepšení nálady mi pomáhá pečení a pokec s kamarádkou. Ale já jsem introvertní typ, takže mi to doma moc nevadí. Pište dál, máte krásný blog! Budu se sem určitě vracet. Hezké dny, zdraví vás vaše jmenovkyně Anna :-)
OdpovědětVymazatAničko, děkuju moc. Přeju hodně prokecaných večerů s kamarádkou! Taky mi už takový to obyčejný holčičí tlachání chybí, budu muset něco svolat.
VymazatTakhle na mateřské mě stereotyp ubíjel. Každý týden jsem si do diáře psala, na co se můžu těšit. V pondělí jsem se třeba těšila na nové akce v Lidlu. V úterý na novou kampaň v Tchibu. Zoufalství prostě. Teď by mě sterotyp uklidňoval, ovšem tři děti, z toho dvě na prahu puberty a na distanční výuce, mi jej příliš nedopřávají.
OdpovědětVymazatMilá Jani, úplně chápu... Ta naše dámička je tepprve ve druhý, takže do školy chodí. Každej den za to děkuju!
Vymazat