Přeskočit na hlavní obsah

do Kutné hory v osmém měsíci

Dny plynou a já jsem pořád těhotnější. Maruška má jarní prázdniny a tak jsem jí, dokud si ještě můžeme vyrazit jen samy dvě, vzala na dvoudenní výlet do Kutné hory. Počasí nám přálo jen první den, ale ten druhý jsme stejně skoro celý strávily v GASKu na Trnkovi a ostatních kratochvílích. Bylo to skvělý!



Čím víc mám volného času, tím víc se bojím toho, co přijde. Jestli to znovu všechno zvládnu, jestli bude mimino zdravý a alespoň trochu spací. Jak dopadne porod. Prostě samý ne moc příjemný otázky a obavy, zná to asi každá máma. Takže sebrat Marušku a kufr a vyrazit na dva dny někam jinam, bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. A kam s šestiletým dítětem v Kutné hoře jít, aby to bavilo vás i dítě?

1. Kostnice v Sedlci

Maruška miluje Ukradené Vánoce, Mrtvou nevěstu, Beetlejuice a všechno záhrobní a morbidní. Takže z kostnice byla nadšená! Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Jejich těla se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin. Po morové ráně roku 1318 v Sedlci bylo pochováno na 30 tisíc mrtvých, dalších 10 tisíc pojal hřbitov během husitských válek. Mimořádnou výzdobu kaple pomocí kostí a lebek provedl v roce 1870 František Rint z České skalice. Kosti, které použil, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a výzdobu doplnil Schwarzenberským erbem a zakomponoval do ní i své jméno. Více informací o kostnici, otevírací době a vstupném najdete tady.



2. Muzeum lega

Když už jste v Sedlci, můžete zajít do muzea lega. Z ulice ho nepřehlédnete, je hned vedle kostnice a před ním stojí několik lego soch v životní velikosti. Uvnitř na vás čeká přes 1000 originálních modelů ze známé stavebnice, například velkolepý model samotné kostnice, která je postavená z více než 50 000 kostiček, nebo chrámu sv. Barbory.



Je tu také pěkná kavárna jak jinak než v Lego stylu. A dozvíte se všechno o historii Lega, mně třeba zaujalo, že firma byla založena už na začátku minulého století a až do přelomu 40. a 50. let vyráběla dřevěné hračky. Více info o muzeu i kavárně tady.

3. Muzeum kutnohorských pověstí, duchů a strašidel

Hezky zpracovaný výběr pověstí od počátku vzniku stříbrného města. Setkáte se tu s legendárními postavami (např. kněžna Libuše, mnich Antoň), ale i s bytostmi mystickými (čert, vodník, duch, kostra…). Do interaktivní expozice jsou zakomponovány prvky světelné, pohybující se i zvukové a děti to moc baví. Muzeum je v centru města ve sklepení Vlašského dvora, lístky se prodávají v pokladně na nádvoří (1. patro). Přeju vám, abyste nepotkali tu samou protivnou a neochotnou bábu, která nám prodala lístky jen s krajním vypětím všech sil. Hned po našem odchodu z pokladny zřejmě vyčerpáním zkolabovala. Info o muzeu tady.



4. GASK – Galerie Středočeského kraje

Galerie a návštěva aktuální výstavy Jiřího Trnky byl náš zlatý hřeb programu a naše očekávání byla naplněna :) Projekt pořádaný k 50. výročí Trnkova úmrtí se skládá ze dvou částí: v první poznáte jeho originální přístup k výstavnictví, který se projevil především na dvou světových výstavách v Bruselu 1958 a v Montrealu 1967, smysl pro scénografii, imaginaci a osobitou poetiku. Uvidíte tu jeho ilustrace, sochy, loutky i animované filmy. Druhou částí výstavy je Trnkova zahrada, která je přizpůsobena velkorysým prostorám bývalé jezuitské koleje. Ambicí je znovuoživení nejznámější a nejúspěšnější dětské knihy Jiřího Trnky Zahrada. Výstava (trvá do 22. 3. 2020, tak šup šup!) chytí do svých fantastických sítí děti i dospělé, pokud vás tohle téma jen trochu zajímá, stojí určitě za tu cestu do GASKu.



5. Vizuální herny – kostky, počitadla i Mondriaanova lezecká stěna 

Naprosto boží jsou v GASKu stálé vizuální herny pro děti – místnosti, v nichž můžou děti vstoupit do obrazů slavných malířů a dozvědět se něco o jejich životech a dílech. Dokreslováním, malováním, skládáním, stavěním, prolézáním nebo šplháním překročí hranici do světa barev a tvarů a vydrží si tu hrát hodně dlouho.

Kam na dobrý kafe?

Neměly jsme moc času na prolézání kaváren, tak jsem vsadila na Google a pak jsem si prostě vybrala kavárnu, která na fotkách vypadala hezky a tak, že by v ní mohli dělat dobrý kafe. Trefila jsem se a tak vám jí můžu s klidem doporučit: Café 21, Komenského náměstí 40/21. Dělají si tu sami taky báječný čokoládový lanýže! A pokud sem pojedete na jaře nebo v létě, určitě se zastavte na pivo nebo kávu v Parku u Tří pávů. Je to hned u hlavního náměstí, krásná zahradní kavárna/restaurace v zahradě se vzrostlými stromy, lehátky pískovišti a vším, co potřebujete vy i děti pro hezké letní odpoledne.



Kde se ubytovat? 

My bydlely v Hotelu u Kata na okraji městského centra. Pokoje hezké a čisté, s pěknou koupelnou, wifinou a kapslovým kávovarem, restaurace v pohodě, snídaně dobrá, taková ta klasika – párky, míchaná vajíčka, pečivo, cereálie, jogurty, marmeládky, překapávaný kafe, ale udělají vám i espresso. Fajn poměr ceny a kvality. Dvoulůžkový pokoj se snídaní mě vyšel asi na 1200 korun za noc. Mají tu i wellness zónu se saunou, masážemi a vířivkou a bezproblémové parkování ve dvoře. Klidně bych se tam zase vrátila. 


Podtrženo, sečteno: Kutná hora jo! V kteroukoliv roční dobu. I když mě vyhovuje právě tohle mimosezonní období, kdy je všude tři a půl člověka, nemusíte se potit ve frontách na vstupenky kamkoliv a máte tohle krásný město jen pro sebe. Až se nám ten druhý kousek narodí, zase sem přijedeme. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

únorový fňukání

Ten únor mě fakt nebaví. Každý rok mi to hnusný počasí vadí víc a víc a to rozplizlý období mezi Vánocema a prvním pivem na zahrádce bobtná a bobtná do větších rozměrů. Už nutně potřebuju jaro. Pořád mám silný cukání vzít Kubu a ujet někam do tepla. Ale stav účtu ani práce mi to nedovoluje, aspoň ne teď hned.  Tak aspoň že tenhle týden svítilo. A tak si spřádám plány. Na to, co si letos vylepšíme v Arnoštkovi a kam vezmu děti na výlet. Tenhle týden jsem už nevydržela a v největším mrazu jsme jeli vyzkoušet, jak se nám bude sedět u novýho stolečku. Byl to nečekaně super zážitek, našli jsme ukrytou louku se starým včelínem, vyplašili stádo srnek a potkali kolonii datlů. Takhle zblízka a v takovém počtu jsem je neviděla a hlavně neslyšela od dětství.  Máme stoleček. A bordel v autě, ale nebojte, to do jara uklidíme. Vidíte datla? Napočítali jsme jich osm. Na to, kam zas vyjedu se stánkem a jaký nový zajímavý lidi potkám. Chystám toho hodně! Trhy, dětské dílny a nově taky tvůrčí dílny pro

jak jsme už zase neměli křtiny

Naše dítě je neznaboh, to má po mě. Prostě se nenechá pokřtít a nenechá. Na sobotu jsme měli naplánované už asi pošesté odložené křtiny, farář na značkách, slovenská kmotra s rodinou sbalený kufr, ale Kuba v pátek v noci dostal horečku. Už mě to vůbec nepřekvapuje, spíš obdivuju lidi, co se i s malými dětmi něco odváží plánovat a do diáře si věci, které mají být třeba za měsíc, píšou PROPISKOU!   No takže jsem využila nečekaně volný den (ano, maroda dostal na krk muž) a vyrazila jsem si do Prahy koupit jednak nějaký materiál, jednak si vyřídit nějaké pracovní věci a pak si taky prostě jen tak odpočinout. Daly jsme si s Maruškou kávu a chill  (jo, my totiž neodpočíváme, ale chillujeme) v kavárně, prošly se po Letné a šly jsme na running sushi, to měla jako náplast za to, že nepřijede na víkend dlouho a s nadšením očekávaná teta a sestřenice.  Ta mi mimochodem večer psala, jak si ty Kubíčkovy křtiny užila, protože vzala auto a vyrazila to se svýma holkama roztočit do Rakouska, když teda

radosti všedních dní

Nic moc, tyhle začátky roku. Dny jsou krátký a šedý a všechno jde ztuha.  Včera velký zklamání – oligarcha zproštěn viny. Chce se mi zvracet. Přijde mi to, že to celou naší zemi vrhá zpátky do středověku. Vůbec si nepřipadám jako v civilizovaný Evropě, spíš jako někde v sovětským svazu. Mrzí mě to. Ale tak si aspoň dělám radost malýma věcma, v tom jsem dobrá. Koupila jsem si nový obal na telefon, už pár let si ho dávám sama v lednových výprodejích, a vždycky od Ideal of Sweden. Jsou prostě krásný. Letos jsem si vybrala takový masivní, protože mi ten telefon pořád někde padá, tak ať aspoň padá do měkkýho. Navíc má okraj kolem foťáčku a chrání sklo před poškrábáním, a to zlatý kolečko je zároveň stojánek.  A samozřejmě dobrý kafe, to mě dokáže vždycky trochu zachránit den. Taky mám novej diář. Nedatovaný Doller se mi loni úplně neosvědčil, tak jsem letos vybrala klasiku a zahloubila jsem si do něj dřevěnou samolepku se svým logem.  Obojí to je z – no, říkají tomu cruelty free vegan leath