Letos jsem zatoužila po věnci velkém, přírodním a s pořádnýma svíčkama, abychom si ty adventní chvíle mohli fakt užít. Když jsem ale zjistila, kolik v mých oblíbených květinářstvích stojí – asi dvakrát víc, než dvoumetrová živá jedle, pustila jsem se do něj sama (ne, že bych nechtěla podporovat malé živnostníky, jen si to právě teď nějak nemůžu dovolit, viz konec článku :)).
Základ tvoří bílý proutěný korpus o průměru 45 cm. Ten jsem postupně obalovala smrkovým chvojím a větvičkami tújí, každou vrstvu jsem si vždy ještě omotala zeleným vázacím drátem. Trochu jsem pospíchala, takže pokud na to budete mít víc času, doporučuju toho zeleného dát radši víc. Jinak vám tak po týdnu, až věnec trochu oschne, začne prosvítat základ.
K dozdobení už jsem moc věcí nepoužila, vlastně jen olivové větvičky (trochu jsem při stěhování do tepla ostříhala můj milovaný olivovník) a staré formičky na pracny, které už mám doma jen jako dekoraci, naposledy v nich pekla snad moje babička.
Svíčky jsou z Kauflandu za 40 korun kus a mají hezký, jakoby mramorový povrch. Drží na takových těch klasických plíšcích s bodci, které jsem k základu přidělala tavnou pistolí.
Jo a vlastně ještě jednu důležitou dekoraci na tomhle věnci máme: naše začáteční písmena, vyřezaná z bukové překližky. Mám totiž od minulého týdne v dílně nový laser! Je to takový předčasný vánoční dárek a zatím se s ním teprve seznamuju. Hrozně mě baví ta rychlost – to, co jsem dříve musela zadávat firmě a na co jsem čekala dny a týdny, si teď můžu z počítače poslat hned na můj nový stroj a rovnou vychytat mouchy. Je to skvělá, fakt skvělá věc, po které jsem toužila několik let a teď jsem si ten sen konečně mohla splnit, i když teda náš rodinný rozpočet se docela otřásl... nepotřebujete někdo náhradní orgány? Buď jak buď, tohle se prostě nestává každý den.
Přeju vám krásný advent, zpomalte a nenechte se pohltit reklamním a nákupním šílenstvím. Rok od roku mě ten tyjátr a koledy už od 1. října vadí víc. Letos jsem si ale řekla, že to prostě nebudu vnímat. A protože nebudu mít poprvé po několika letech těsně před Štědrým dnem uzávěrku časopisu, prostě si to užiju. Dárků objednávám jen pár a všechny online s doručením až domů, nákupním centrům a supermarketům se vyhýbám obloukem a když už tam musím, jdu tam večer tak 20 minut před zavíračkou. A na svátky plánuju vypnout telefon! Největší biče si totiž na sebe pleteme sami.
Základ tvoří bílý proutěný korpus o průměru 45 cm. Ten jsem postupně obalovala smrkovým chvojím a větvičkami tújí, každou vrstvu jsem si vždy ještě omotala zeleným vázacím drátem. Trochu jsem pospíchala, takže pokud na to budete mít víc času, doporučuju toho zeleného dát radši víc. Jinak vám tak po týdnu, až věnec trochu oschne, začne prosvítat základ.
K dozdobení už jsem moc věcí nepoužila, vlastně jen olivové větvičky (trochu jsem při stěhování do tepla ostříhala můj milovaný olivovník) a staré formičky na pracny, které už mám doma jen jako dekoraci, naposledy v nich pekla snad moje babička.
Svíčky jsou z Kauflandu za 40 korun kus a mají hezký, jakoby mramorový povrch. Drží na takových těch klasických plíšcích s bodci, které jsem k základu přidělala tavnou pistolí.
Jo a vlastně ještě jednu důležitou dekoraci na tomhle věnci máme: naše začáteční písmena, vyřezaná z bukové překližky. Mám totiž od minulého týdne v dílně nový laser! Je to takový předčasný vánoční dárek a zatím se s ním teprve seznamuju. Hrozně mě baví ta rychlost – to, co jsem dříve musela zadávat firmě a na co jsem čekala dny a týdny, si teď můžu z počítače poslat hned na můj nový stroj a rovnou vychytat mouchy. Je to skvělá, fakt skvělá věc, po které jsem toužila několik let a teď jsem si ten sen konečně mohla splnit, i když teda náš rodinný rozpočet se docela otřásl... nepotřebujete někdo náhradní orgány? Buď jak buď, tohle se prostě nestává každý den.
Přeju vám krásný advent, zpomalte a nenechte se pohltit reklamním a nákupním šílenstvím. Rok od roku mě ten tyjátr a koledy už od 1. října vadí víc. Letos jsem si ale řekla, že to prostě nebudu vnímat. A protože nebudu mít poprvé po několika letech těsně před Štědrým dnem uzávěrku časopisu, prostě si to užiju. Dárků objednávám jen pár a všechny online s doručením až domů, nákupním centrům a supermarketům se vyhýbám obloukem a když už tam musím, jdu tam večer tak 20 minut před zavíračkou. A na svátky plánuju vypnout telefon! Největší biče si totiž na sebe pleteme sami.
Komentáře
Okomentovat